Nová studie naznačuje, že největší měsíc Pluta, Charon, mohl být zachycen unikátním manévrem nazývaným „polibek a zachycení“. Tento proces zahrnuje těsný průlet dvou těles, při kterém dojde k výměně energie, což umožní jejich vzájemné gravitační zachycení. V případě Pluta a Charona by takový scénář vysvětloval, jak mohl Pluto získat měsíc s poloviční velikostí oproti sobě, zatímco ostatní jeho měsíce jsou mnohem menší.
Tento mechanismus by také mohl objasnit přítomnost tekuté vody pod povrchem Pluta. Při těsném průletu by došlo k výraznému zahřátí obou těles v důsledku slapových sil, což by mohlo roztavit část jejich ledového povrchu a vytvořit podpovrchové oceány. Tato teorie poskytuje nový pohled na dynamiku vnějších oblastí Sluneční soustavy a formování měsíců u trpasličích planet.