Výtvarné styly se vyvíjejí, ale je otázkou, zda jejich vývoj lze považovat za zákonitý. Historie umění ukazuje, že vývoj stylů je často těžko kvantifikovatelný, přičemž některé změny jsou spíše výsledkem kulturního kontextu než nevyhnutelného pokroku. I když některé styly, jako například baroko nebo gotika, mají svou chronologickou posloupnost, každý styl se vyvíjel s různými místními a kulturními odchylkami, které nelze vždy považovat za zákonité.
Napříč kulturami i historií se vývoj umění občas zdá být provázen určitými „pravidly“, jako je tomu například u stylizace soch, kde lze pozorovat určité podobnosti mezi vývojovými fázemi. Nicméně, vývoj není vždy jednoznačný a pravidelný. Avantgarda a jiné moderní umělecké směry často zpochybňují, nebo dokonce zamíchají s dřívějšími „zákony“ uměleckého vývoje, což ukazuje, že umění je mnohem komplexnější a flexibilnější než čistě logický a evoluční proces.