Novinky
Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Gamera: Extrémní dolet a unikátní konstrukce pro novou éru dronů Simulace budoucnosti: Kolaps civilizace nemusí znamenat definitivní konec Pokladnice antiky: Národní archeologické muzeum v Athénách Extrémní kvantové provázání: Z bosony ze srážeče LHC přepisují učebnice Přeměna CO2: Plazma a elektrokatalýza mění skleníkový plyn na cenné suroviny Temná hmota mozku: Nově objevené mikroproteiny hrají roli u Alzheimera Slyšet kvantový skok: Fyzikové poprvé v historii pozorovali kvanta zvuku Xenokortex: Vědci stvořili myši s lidskými mozkovými buňkami Jaderný supertank: Čína odhalila plány na monstrum s railgunem Mionium a zkouška gravitace: Padají těžké částice stejně jako obyčejná hmota? Epigenetická daň za konopí: Změny v DNA spermií programují závislost u potomků Podzemní superpowerbanka: Čína ukazuje budoucnost ukládání energie Neviditelná galaxie: Zřejmě jsme potvrdili existenci "temné" galaxie bez hvězd Tváří v tvář Denisovanům: Dávní lidé byli vysocí a zdatní lovci Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Gamera: Extrémní dolet a unikátní konstrukce pro novou éru dronů Simulace budoucnosti: Kolaps civilizace nemusí znamenat definitivní konec Pokladnice antiky: Národní archeologické muzeum v Athénách Extrémní kvantové provázání: Z bosony ze srážeče LHC přepisují učebnice Přeměna CO2: Plazma a elektrokatalýza mění skleníkový plyn na cenné suroviny Temná hmota mozku: Nově objevené mikroproteiny hrají roli u Alzheimera Slyšet kvantový skok: Fyzikové poprvé v historii pozorovali kvanta zvuku Xenokortex: Vědci stvořili myši s lidskými mozkovými buňkami Jaderný supertank: Čína odhalila plány na monstrum s railgunem Mionium a zkouška gravitace: Padají těžké částice stejně jako obyčejná hmota? Epigenetická daň za konopí: Změny v DNA spermií programují závislost u potomků Podzemní superpowerbanka: Čína ukazuje budoucnost ukládání energie Neviditelná galaxie: Zřejmě jsme potvrdili existenci "temné" galaxie bez hvězd Tváří v tvář Denisovanům: Dávní lidé byli vysocí a zdatní lovci
Vše →

Proč je led kluzký? Odpověď spočívá v molekulární přitažlivosti

3.10. 2025 · Pavel Daněk

Nový výzkum ukazuje, že kluzkost ledu není způsobena pouze tenkou vrstvou vody na jeho povrchu, jak se dlouho předpokládalo, ale i silnou afinitou k cizím molekulám s elektrickým dipólem. Povrch ledu přitahuje molekuly s nerovnoměrným rozložením náboje – například vodu, alkohol nebo lidskou kůži – a vytváří s nimi slabé, ale početné elektrostatické interakce. Tento jev snižuje tření a usnadňuje klouzání, aniž by bylo nutné, aby led skutečně tál. Klíčovou roli hrají tzv. „volné“ vodíkové vazby, které nejsou vázány do pevné krystalové mřížky.

Výsledky výzkumu mají význam nejen pro základní fyziku povrchů, ale i pro aplikace v dopravě, sportu nebo robotice. Pochopení toho, proč je led tak výjimečně kluzký, může vést k vývoji materiálů s podobnými vlastnostmi, nebo naopak k lepší přilnavosti na zledovatělých površích. Studie také ukazuje, že led je unikátní v tom, jak jeho molekulární struktura umožňuje současně pevnost i schopnost interagovat s okolními látkami na úrovni, která ovlivňuje makroskopické chování.

Zaujalo tě toto téma?

Led je kluzký, protože se mu líbí cizí dipóly

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0