Výzkum vedený Josephem McConellem z Desert Research Institute v Nevadě analyzoval ledovcová jádra a zjistil, že mezi lety 100 př. n. l. a 200 n. l. dosahovalo znečištění ovzduší olovem v Římské říši extrémních hodnot. Toto znečištění bylo důsledkem intenzivní těžby a zpracování kovů, což vedlo k vysoké koncentraci olova v atmosféře. Odhaduje se, že děti narozené v této době měly v krvi přibližně třikrát více olova než dnešní děti v USA, konkrétně kolem 3,4 µg/dl.
Moderní studie ukazují, že taková expozice olovu mohla vést k průměrnému snížení IQ populace o 2,5 až 3 body. Tento pokles inteligence se týkal většiny území Římské říše, včetně Galie, severní Afriky, Hispánie a Británie. Kromě atmosférického znečištění přispívalo k otravě také používání olověných trubek a nádob na pitnou vodu ve městech. Tato zjištění naznačují, že rozsáhlé znečištění olovem mohlo mít významný dopad na zdraví a kognitivní schopnosti obyvatel antické Evropy.
Zaujalo tě toto téma?
Znečištění římským olovem možná snížilo IQ na většině území antické Evropy