Francouzští a američtí vědci použili moderní epidemiologické modely k analýze šíření „Velkého strachu“ – vlny masové paniky, která v létě roku 1789 zachvátila venkovskou Francii na počátku Velké francouzské revoluce. Výzkum ukázal, že fámy o příchodu žoldnéřů nebo spiknutí šlechty se šířily podobně jako infekční choroba – s geografickou rychlostí až 20 km za den. Pomocí historických záznamů a matematických simulací vědci zmapovali, jak se fámy přelévaly mezi oblastmi, a zjistili, že jejich šíření bylo výrazně ovlivněno hustotou obyvatelstva a existujícími komunikačními cestami.
Studie ukazuje, že mechanismy šíření strachu v předmoderní společnosti mají překvapivě mnoho společného s přenosem virů nebo dezinformací v digitálním věku. Roli sehrály nejen ústní zprávy, ale i tehdejší noviny, vyhlášky a pohyb ozbrojenců. Výsledky naznačují, že k masové panice není nutné žádné centrální řízení – postačí vhodná kombinace nejistoty, komunikační infrastruktury a náchylnosti obyvatelstva k iracionálnímu jednání. Výzkum tak přináší nový pohled na dynamiku historických událostí i na chování společnosti v krizových situacích.
Zaujalo tě toto téma?
Grand Peur: Epidemiologické modely odhalily šíření výmyslů Velkého strachu