Nosorožci v Africe budou mít v rámci ochrany radioaktivní rohy!

V africké savaně se odehrává tichá revoluce. Vědci a ochránci přírody v Jihoafrické republice přicházejí s inovativní metodou boje proti pytláctví nosorožců, která spojuje biologii, fyziku i strategii. Rohy těchto ohrožených zvířat byly obohaceny o mikroskopická množství radioaktivní látky. Ta je pro samotné nosorožce naprosto bezpečná, ale dokáže aktivovat detektory radiace po celém světě – od letištních scannerů až po přístavní kontroly. Pašování se tím stává nebezpečnějším a snáze odhalitelným.

Projekt Rhisotope

Za tímto nápadem stojí iniciativa zvaná Rhisotope Project, která vznikla na Univerzitě ve Witwatersrandu a na jejímž vývoji se podíleli odborníci z oblasti jaderného inženýrství i ochrany volně žijících živočichů. Šest let výzkumu vyústilo v pilotní testy, při nichž bylo ošetřeno 20 nosorožců. Výsledky byly jednoznačné: i v uzavřených dvanáctimetrových kontejnerech byly rohy stále detekovatelné. Zároveň krevní testy i buněčné analýzy potvrdily, že přítomnost radioizotopů nijak neohrožuje zdraví zvířat.

Technologie s psychologickým dopadem

Tato metoda neslouží pouze k technickému odhalování pašeráků. Stejně důležitý je psychologický efekt: vědomí, že roh může spustit radiologický poplach, může kupce na černém trhu odradit ze strachu z kontaminace. Navíc pašerákům komplikuje logistiku. Standardní přeprava přes mezinárodní hranice se stává rizikovou hrou s odhalením.

Čísla, která děsí

Na území Jihoafrické republiky žije zhruba 16 000 z celkových 27 000 nosorožců na světě. Ročně jich stovky přicházejí o život kvůli pytlákům, kteří uspokojují poptávku zejména v Asii. Bílý nosorožec je dnes považován za ohrožený druh, zatímco černý nosorožec je dokonce kriticky ohrožený. Jde o krizi, která hrozí ztrátou celých druhů a selháním dosavadní ochrany.

Výhrady a naděje

Kritici upozorňují, že pašeráci se mohou pokusit obejít oficiální kontroly a upravit své trasy. Zastánci projektu však věří, že nová metoda naruší logistické řetězce, zvýší pravděpodobnost odhalení a pomůže sledovat pohyb nelegálního zboží. Technologie tak může sloužit nejen k prevenci, ale i k analýze pašeráckých tras a zatýkání pachatelů.

Budoucnost ochrany

Ambice projektu Rhisotope ale sahají dál než k nosorožcům. Vědci plánují využití této technologie i u jiných ohrožených druhů, například luskounů. Zároveň chtějí propojit ochranu přírody s pomocí místním komunitám: třeba prostřednictvím čistíren vody nebo školních zahrad. Nosorožec tak může symbolizovat nejen boj za přežití divokých zvířat, ale i udržitelnou budoucnost pro lidi, kteří s nimi sdílejí jeden ekosystém.