Když se řekne Ozzy Osbourne, většina lidí si vybaví jeho démonický hlas, nekonečné koncertní turné a legendární výstřelky na hraně života a smrti. Málokdo ale tuší, že tento Princ temnoty sehrál i zásadní roli v dějinách vědy. V roce 2010 se stal prvním rockovým hudebníkem, který si nechal kompletně přečíst svůj genom a výsledky ohromily i zkušené genetiky.
Otázka, kterou si kladli vědci
Po čtyřech dekádách extrémního životního stylu, plného drog, alkoholu a nehod, položil výzkumný tým ze společností Knome Inc. a Cofactor Genomics jedinou otázku: Jak je možné, že Ozzy Osbourne ještě žije? Vědecká odpověď se ukrývala v jeho DNA a byla stejně výjimečná jako jeho život sám.
Genetický mutant
Vědci objevili stovky tisíc genetických variant, které do té doby nikdy nebyly u člověka zaznamenány. Genetik Nathaniel Pearson Ozzyho označil za „genetického mutanta“. Ukázalo se, že některé jeho mutace mu umožnily přežít dávky alkoholu a drog, které by jiné zabily, ale zároveň ho geneticky předurčily k závislostem.
Alkohol, opiáty, metamfetamin... a káva
Nejvíce vědce zaujala mutace v genu ADH4, která způsobila, že Ozzy odbourává alkohol mnohem rychleji než běžní lidé. Díky tomu mohl přežít „bazény chlastu“, jak sám řekl. Jenže stejná mutace zvýšila jeho náchylnost k alkoholismu až šestinásobně. V jeho genetickém kódu byly dále nalezeny varianty ovlivňující citlivost na opiáty, dopamin a metabolismus metamfetaminu – tedy látky, které hrály hlavní roli v jeho životě.
Největší ironií ale zůstává fakt, že jeho „genetickým kryptonitem“ je káva. Ozzyho tělo kofein odbourávalo extrémně pomalu, což z něj činilo mimořádně citlivého člověka na její účinky – na rozdíl od heroinu či LSD.
Mozek bojovníka i úzkostlivce
Vědci dále objevili unikátní variantu genu COMT, která ovlivňuje chemii mozku a spojuje vlastnosti „bojovníka“ a „úzkostlivce“. Další mutace v genu CLTCL1 mění způsob, jakým spolu komunikují nervové buňky. Dohromady se tak rýsoval genetický plán přežití v chaosu, který pomohl Ozzyho tělu i mozku zvládnout extrémní zátěže.
Odkaz pro vědu
Ozzy sám celou věc tehdy okomentoval s typickým nadhledem:
„Byl jsem zvědavej. Vzhledem k těm bazénům chlastu a všemu ostatnímu... není žádný důvod, proč bych měl ještě žít. Možná mi to řekne moje DNA.“
A právě to se stalo. Vědecký výzkum, který začal jako kuriozita, se stal přelomovým bodem v chápání lidské genetiky, závislostí a odolnosti. Výsledky prezentované na konferenci TEDMED 2010 odstartovaly novou kapitolu ve výzkumu genetických predispozic.
Poslední rozloučení s genetickou záhadou
Ozzy Osbourne zemřel v roce 2025 ve věku 76 let. Zanechal po sobě hudební odkaz, který formoval žánr heavy metalu a zároveň vědecké dědictví, které vědcům nabídlo jedinečný pohled na hranice lidské biologie. Jeho genom se stal živoucím důkazem, že výjimečnost se může projevit nejen na pódiu, ale i v každé buňce těla.
