Želvušky totiž patří mezi nejodolnější organismy na Zemi. Zvládnou přežít teploty od -273 °C (což je téměř absolutní nula, při které ustává veškerý pohyb částic -273,15 °C = 0 K) až po opačný extrém +150 °C. Na oběd se tedy dají vařit leda v papiňáku.
Zatím co my se ve vakuu vesmíru neobejdeme bez skafandru, želvušky zvládnou i toto prostředí a stejně tak jsou v klidu i v opačném extrému, kdy se je budete snažit rozdrtit tlakem. V laboratorních podmínkách dokázaly přežít tlak 6500 atmosfér, což je ještě 6 krát více, než je tlak v nejhlubším místě oceánu.
Trošku tak působí jak organismy adaptované na život v naprosto jiných podmínkách, než které běžně panují na Zemi.
Pokud tedy někdo začne osidlovat nové planety, tak to dost pravděpodobně budou zrovna želvušky. Ty si totiž nedělají hlavu s okolními podmínkami a nejsou tak vybíravé jako lidé. Dokonce díky želvuškám můžeme dnes tvrdit, že na Měsíci je skutečně život. Byly tam totiž vysazeny člověkem.
Co myslíte, kterým způsobem by želvušky nosily kalhoty?
Dávno před lidmi želvušky také ovládly technologii světelného štítu. Koho by tato malá stvoření nefascinovala? Uvidíme jaké nové poznatky o želvuškách nám věda přinese v dalších letech. Třeba zjistíme i to, jakým způsobem by želvušky nosily kalhoty.
Detaily, o informacích, které jsme psali v tomto článku najdete ve starších příspěvcích na našem webu.