Genetická mapa našeho trávení
Vědci z baskické aliance pro výzkum a technologie (BRTA) se původně nesnažili zkoumat vitamíny. Jejich cílem bylo zmapovat genetické faktory, které ovlivňují tzv. střevní motilitu. Tedy rychlost, jakou potrava prochází naším trávicím traktem. Analýzou dat od více než 260 000 lidí z Evropy a východní Asie však narazili na nečekanou stopu. Data je opakovaně dovedla k metabolismu vitamínu B1, známého také jako thiamin.
Tento mikronutrient, který běžně přijímáme z celozrnných obilovin, masa, ryb nebo luštěnin, pomáhá tělu přeměňovat potravu na energii. Až doposud se však netušilo, že by mohl hrát roli přímo v "nastavení tempa" našich střev. Genetici identifikovali specifické varianty genů, které ovlivňují, jak efektivně dokáže tělo thiamin aktivovat a transportovat tam, kde je potřeba.
Vitamín B1 jako regulátor toalety
Aby si výzkumníci svou teorii ověřili, prozkoumali data dalších téměř 100 000 účastníků z britské Biobanky. Výsledek byl jednoznačný: existuje silná souvislost mezi množstvím vitamínu B1 ve stravě a tím, jak často člověk navštěvuje toaletu. U lidí s určitými genetickými predispozicemi byl tento efekt ještě výraznější.
Ukazuje se, že thiamin funguje vedle již známých mechanismů, jako jsou žlučové kyseliny nebo nervová signalizace, jako další důležitý regulátor střevního pohybu. To je skvělá zpráva pro lidi trpící poruchami motility, které jsou základem problémů, jako je syndrom dráždivého tračníku (IBS) nebo chronická zácpa.
(Díaz-Muñoz et al., Neurogastroenterology, 2026)
Cesta k personalizované léčbě
Není to poprvé, co thiamin v souvislosti se střevy překvapil. Předchozí studie naznačily, že vysoké dávky tohoto vitamínu mohou zmírnit záněty střev nebo pomoci s chronickou únavou u pacientů s nespecifickými střevními záněty. Aktuální objev však jde dál a navrhuje, že bychom v budoucnu mohli k problémům s trávením přistupovat individuálně.
V budoucnu by tak lékaři mohli na základě jednoduchého genetického testu doporučit pacientům zvýšený příjem vitamínu B1 nebo doplňky stravy, které by jejich "líná" střeva rozhýbaly přirozenou cestou. Než se tak stane, čekají vědce klinické experimenty, které by měly tyto slibné genetické výsledky potvrdit v praxi.