Hudba provází lidstvo kam až sahají naše znalosti. První hudební nástroje se objevují už v pravěkých dobách, stejně jako všechny významné rituály provázel zpět. Nicméně právě to je další ukázkou toho, že se od jiných savců příliš nelišíme.
Japonští vědci nyní provedli výzkum, kde srovnávali reakce lidí a krys na pouštěnou hudbu. Publikované závěry odkazovaly na tvorbu Mozarta, kde bylo sledováno, že myši vykazují pravidelné pohupování hlavou do rytmu hudby obdobně jako lidé. Reagovali také stejně jako lidé z hlediska rychlosti rytmu. Lidé i krysy se nejlépe trefovali do rytmu v rychlosti 120 až 140 úderů za minutu.
Krysy až do doby výzkumu nebyli žádné hudbě nikdy dřív vystaveny. Jedná se tedy o vrozený instinkt a cítění. „Hudba na mozek působí silnou přitažlivostí a má hluboký vliv na emoce a poznávání,“ prohlásil vedoucí výzkumu Hirokazu Takahaši. Další výzkum se bude zaměřovat na to, zda lze hudbou ovlivnit či dokonce zapříčinit šťastnější život.
Nicméně to, že mladí poslouchají často hudbu není dáno dobou, ale sympatie a přitažlivost k hudbě je hluboko zakořeněna v živých organismech obecně.