Cesta k uzdravení vedla přes rakovinu krve
Pacientovi byl virus HIV diagnostikován již v roce 2006. Celé desetiletí jej úspěšně držel pod kontrolou pomocí moderních léků (ART). Skutečná zkouška však přišla v roce 2018, kdy u něj lékaři objevili myelodysplastický syndrom - závažné onemocnění krvetvorby. Jedinou nadějí na přežití byla transplantace kmenových buněk, která však zároveň skýtala unikátní příležitost k pokusu o vyléčení z HIV.
Genetický poklad nalezený v rodině
Klíčem k vyléčení byla snaha najít dárce se vzácnou genetickou mutací CCR5Δ32. Tato mutace funguje jako chybějící zámek na dveřích bílých krvinek; virus HIV se bez něj nemá jak dostat dovnitř a buňku infikovat. Zatímco u dřívějších vyléčených pacientů se hledali dárci v registrech, u pacienta z Osla se stal zázrak v rodině. Jeho bratr byl nejen tkáňově kompatibilní, ale k překvapení lékařů byl i nositelem této ochranné mutace na obou svých chromozomech.
Průlomové potvrzení: Virus zmizel i ze střev
Virus HIV je známý svou schopností schovávat se v tzv. rezervoárech, zejména ve střevech (tkáň GALT), kde přežívá i při úspěšné léčbě. Vědecký tým z Osla provedl dosud nejdůkladnější analýzy, při kterých odebral vzorky právě ze střevní sliznice a kostní dřeně. Výsledek byl ohromující: u pacienta nastal stoprocentní "chimerismus". To znamená, že dárce zcela ovládl imunitní území příjemce. Ve střevě, které je hlavním útočištěm viru, nebyla nalezena žádná stopa po neporušeném genetickém kódu HIV.
Život bez viru i bez tablet
Dva roky po transplantaci lékaři přistoupili k nejkritičtější fázi - analytickému přerušení léčby. Dnes, o 36 měsíců později, je pacient stále v remisi. Jeho tělo už nevytváří protilátky proti HIV, protože virus jednoduše "nevidí". Ačkoliv transplantace zůstává riskantním zákrokem vyhrazeným pro pacienty s rakovinou, tento případ dává vědě jasný směr: úplné vyléčení HIV je možné, pokud se podaří zcela nahradit hostitelský rezervoár odolnými buňkami.