Vesmírné struktury
Velký prstenec galaxií překvapil nejednoho astronoma. Ve vesmíru je poměrně běžné, že se galaxie vyskytují v kulovitých strukturách. Jedná se o pozůstatky akustických vln, které se vesmírem šířily, když byl ještě mladý. Galaxie jsou tak od sebe v konkrétních strukturách vzdáleny přibližně stejně a tvoří jakousi bublinu. V této podobě zamrzly, když už se akustické vlny vesmírem šířit nemohly. To však není případ tohoto objevu.
Nedávno pozorované galaxie, týmem z univerzity v Central Lancashire vedeným astronomkou Alexií Lopez, jsou uspořádány spíše do tvaru vývrtky než bubliny a směrem k nám jsou natočeny tak, že vytvářejí vzhled téměř dokonalého kruhu. To však neodpovídá současným znalostem o formování vesmíru.
V obřím měřítku by se měly ve vesmíru vyskytovat struktury přibližně rovnoměrně rozložené, jako je tomu u výše zmíněných bublin galaxií. Narazit na takovouto vývrtkovou anomálii je velká vzácnost. Vědci aktuálně stále netuší, co vedlo ke vzniku této podivné struktury, a bude to nejspíše předmětem dalšího bádání, které v případě rozluštění může pohnout veškerým lidským chápáním vývoje vesmíru.
O co by mohlo jít?
Jednou z nabízených teorií jsou tzv. kosmické struny. Jedná se o typ topologického defektu ve struktuře časoprostoru, který vznikl už v raném vesmíru. Právě tyto struny by mohly zformovat galaxie do tohoto tvaru. Nicméně se jedná stále pouze o hypotetický koncept, ke kterému nám chybí fyzické důkazy. Jedna z hypotéz tvrdí, že byly všechny tyto struny „odfouknuty“ za hranici pozorovatelného vesmíru. Tohle by tak mohl být první pozorovatelný důkaz jejich existence.
Nicméně stále tu je možnost, že se jedná o poměrně běžný fenomén, kterého jsme si zatím ve vesmíru nevšimli, a úkaz bude mít naprosto jiné odůvodnění. To nám ukáže až další výzkum odborníků.