Orangutan (Pongo abelii) Rakus, jak jej pojmenovali autoři studie, je prvním zaznamenaným živočichem žijícím ve volné přírodě, u kterého bylo prokazatelně pozorováno chování odpovídající dlouhodobé léčbě a péči. Rakus utrpěl zranění v oblasti obličeje, pravděpodobně po konkurenčním boji s jiným orangutaním samcem.
Léčivá rostlina
Orangutani se liánou Fibraurea tinctoria běžně příliš neživí. Přesto byl Rakus pozorován, jak konzumuje tuto rostlinu po utrpění zranění ve velkém množství. Navíc ji cíleně rozžvýkával a vzniklou pastu si přikládal přímo do otevřené rány. Nakonec si celou ránu kompletně pokryl listy. Tento proces pravidelně opakoval. Po pěti dnech se rána kompletně zacelila a do měsíce po ní zbyla pouze nepatrná jizva.
Rostlina Fibraurea tinctoria je známá i lidmi pro své antipyretické, analgetické a diuretické účinky. Běžně se používá při léčbě úplavice, cukrovky či malárie. Rostlina v sobě totiž obsahuje alkaloidní látky, které působí jako antibiotika, proti vzniku zánětu a ničí i plísně. Díky tomu se Rakusovi v ráně neobjevila žádná infekce, která by bez aplikace léčiv mohla být pro orangutana fatální.
Odpočinek během marodění
Rakus si byl také vědom nutnosti postupné a pomalé regenerace. Každý den mnohem více odpočíval (až polovinu každého dne) a svou léčbu opakoval do doby, než mu bylo opravdu dobře. Jedná se o první kompletně zdokumentovaný případ, kdy primáti aplikovali cílenou léčbu pomocí efektivních látek. Není však zatím známo, zda Rakus na léčbu přišel sám, nebo se ji naučil od někoho jiného. Nicméně se jedná o další důkaz o tom, že mezi lidmi a jinými živočichy zas takový rozdíl není.
Zdroje k hlubšímu bádání
Orangutan seen treating wound with medicinal herb in first for wild animals