Novinky
Přeměna CO2: Plazma a elektrokatalýza mění skleníkový plyn na cenné suroviny Temná hmota mozku: Nově objevené mikroproteiny hrají roli u Alzheimera Slyšet kvantový skok: Fyzikové poprvé v historii pozorovali kvanta zvuku Xenokortex: Vědci stvořili myši s lidskými mozkovými buňkami Jaderný supertank: Čína odhalila plány na monstrum s railgunem Mionium a zkouška gravitace: Padají těžké částice stejně jako obyčejná hmota? Epigenetická daň za konopí: Změny v DNA spermií programují závislost u potomků Podzemní superpowerbanka: Čína ukazuje budoucnost ukládání energie Neviditelná galaxie: Zřejmě jsme potvrdili existenci "temné" galaxie bez hvězd Tváří v tvář Denisovanům: Dávní lidé byli vysocí a zdatní lovci Článek Jedna z největších záhad života je rozluštěna a padla za ni Nobelova cena za chemii Létající datacentra: Stratosférická vzducholoď otestovala 6G sítě Článek Tajemné částice polapeny v antarktickém ledu a fyzika slaví novou éru astronomie ověnčenou Nobelovou cenou Konec světa se odkládá: Asteroid Apophis Zemi v roce 2029 bezpečně mine Článek Tajemství ovládání mozku světlem odhaleno a Nobelova cena za rok 2026 putuje za revoluční optogenetikou Neviditelný gigant: Fyzika a materiálové inženýrství za B-2 Spirit Přeměna CO2: Plazma a elektrokatalýza mění skleníkový plyn na cenné suroviny Temná hmota mozku: Nově objevené mikroproteiny hrají roli u Alzheimera Slyšet kvantový skok: Fyzikové poprvé v historii pozorovali kvanta zvuku Xenokortex: Vědci stvořili myši s lidskými mozkovými buňkami Jaderný supertank: Čína odhalila plány na monstrum s railgunem Mionium a zkouška gravitace: Padají těžké částice stejně jako obyčejná hmota? Epigenetická daň za konopí: Změny v DNA spermií programují závislost u potomků Podzemní superpowerbanka: Čína ukazuje budoucnost ukládání energie Neviditelná galaxie: Zřejmě jsme potvrdili existenci "temné" galaxie bez hvězd Tváří v tvář Denisovanům: Dávní lidé byli vysocí a zdatní lovci Článek Jedna z největších záhad života je rozluštěna a padla za ni Nobelova cena za chemii Létající datacentra: Stratosférická vzducholoď otestovala 6G sítě Článek Tajemné částice polapeny v antarktickém ledu a fyzika slaví novou éru astronomie ověnčenou Nobelovou cenou Konec světa se odkládá: Asteroid Apophis Zemi v roce 2029 bezpečně mine Článek Tajemství ovládání mozku světlem odhaleno a Nobelova cena za rok 2026 putuje za revoluční optogenetikou Neviditelný gigant: Fyzika a materiálové inženýrství za B-2 Spirit
Vše →

Píše se historie - lidé vyfotili černou díru

Píše se historie - lidé vyfotili černou díru
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

11.4. 2019 · Pavel Daněk

Včerejší den za zřejmě zapíše do historie lidstva a dějin fyziky! Byla zveřejněna vůbec první reálná fotografie černé díry. Tímto pozorování byla také vizuálně potvrzena jejich existence! Pokud vás zajímají detaily tohoto projektu, tak vám je přinášíme v tomto příspěvku.

Jak a co bylo vlastně foceno? Fotografie vznikla díky spolupráci mnoha teleskopů rozmístěných po celé Zemi, které díky unikátnímu systému vytvořily tzv. virtuální teleskop s názvem Event Horizon Telescope (EHT, v překladu teleskop horizontu události). Na projektu se podílely teleskopy na Jižním pólu, v Chile, Mexiku, USA, Kanadě, na Havaji, ve Francii, ve Španělsku a v Grónsku!

Teleskopy se zaměřily na místo, kde by se měla nacházet supermasivní černá díra v galaxii M87 v souhvězdí Panny (https://cs.wikipedia.org/wiki/Messier_87) a měřily množství radiového záření z této oblasti. Proč právě tato černá díra? Je sice vzdálena přibližně 54 000 000 světelných let od nás, ale oproti černé díře v centru naší galaxie je více než 2 000krát větší (přibližně 7 miliard hmotností Slunce). Nicméně v nejbližších dnech můžeme očekávat, že se teleskop zaměří také na Saggitarius A* (černá díra v centru Mléčné dráhy – tedy naší domovské galaxie, https://cs.wikipedia.org/wiki/Sagittarius_A*). Tato černá díra je poměrně blízko cca 27 400 světelných let od nás, nicméně velikost je „pouhých“ 2 600 000 hmotností Slunce.

Na samotném obrázku můžete vidět vlevo reálný snímek pořízený systémem EHT, uprostřed se nachází simulace toho, co bychom viděli, kdyby se nám povedlo zlepšit rozlišení teleskopu. A na obrázku úplně vpravo vidíme simulaci, která vznikla před samotným pozorováním a ve které bylo nasimulováno také rozlišení srovnatelné s EHT. Což jen poukazuje na neuvěřitelnou přesnost dnešních simulačních programů, protože od reality je téměř nerozeznatelná!

Tento krok posunul poznání fyziky obrovským krokem kupředu a potvrdil nejednu teorii. Nicméně hlavní je to, že nyní víme, že naše simulátory, pracující na principech Obecné relativity, fungují perfektně, a že se naše výpočty příliš neliší od reality!

Další detaily o projektu EHT si můžete přečíst na oficiální stránkách https://eventhorizontelescope.org (anglicky). Informace o EHT v tomto článku jsou brány právě z tohoto webu.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0