Co jsou červení trpaslíci?
Hvězdy třídy M, kam patří červení trpaslíci, patří mezi nejběžnější typy hvězd v naší galaxii. Odhaduje se, že sem spadá až 80 % všech hvězd. Je to způsobeno jednak jejich velikostí (není potřeba extrémní množství hmoty pro zážeh termojaderné fúze), ale v důsledku toho i jejich dlouhou životností. Menší hvězdy totiž své palivo spotřebovávají násobně pomaleji než jejich větší typy.
Proč by měl být život zrovna kolem nich?
To dává potenciálnímu životu dostatek času k jeho rozvoji. Ostatně Slunce je o dvě třídy větší a aktivnější a život se zde vyvinout stihl, a to jsme sotva v polovině jeho existence. A je pravda, že životu to opravdu dlouho netrvalo. Samotná planeta se zformovala cca před 4,5 miliardami let a první život se zde objevil už před 4 miliardami let. Tedy pouhých 500 milionů let po vzniku planety.
U nás však mohlo jít poměrně o velké štěstí. Je tak lepší hledat u planet, které obíhají hvězdy, jež zajistí ideální podmínky po mnohem delší období. Astronomové se tak zaměřili právě na červené trpaslíky. Nicméně současná pozorování přibližně 300 000 hvězd ukazují, že problémem mohou být hvězdné erupce. Ano, přesně ty erupce, které na Zemi způsobují polární záři.
Dávka dělá jed
Ukazuje se, že ze 182 pozorovaných erupcí jich 98 % obsahovalo vyšší množství UV záření, než se očekávalo. UV záření může v určitém množství skutečně podpořit vznik života. Ve vyšší míře však může způsobit odfouknutí atmosféry dané planety, včetně ochranné ozonové vrstvy. Pro život, tak jak ho známe na Zemi, je UV záření velmi nebezpečné. Způsobuje vážnou likvidaci tkání a může vést ke vzniku nádorů.
Život odolný proti UV
Tento vysoký obsah UV záření tak může dělat z planet v okolí červených trpaslíků mnohem nehostinnější místo pro život, než jsme si mysleli. Nicméně i na Zemi máme organismy odolné vůči UV záření, takže je dost možné, že život, který se vyvine na jiné planetě a v jiných podmínkách, si svou cestu najde i tak. Jen bude pravděpodobně dost odlišný od nás.