Alzheimerova choroba a jiné neurodegenerativní onemocnění jsou strašákem mnoha lidí, zvláště s narůstajícím věkem. Hrozba, že začneme zapomínat důležité informace, přestaneme být schopni srozumitelně komunikovat a nebudeme schopni vykonávat běžné činnosti, jako je vaření, je děsivá pro mnoho z nás. Studie ukazuje, že rozvoj takovýchto onemocnění by mohly způsobit i spící viry v našem těle po traumatu hlavy.
Herpes se skrývá
Už v roce 2008 vědci zjistili, že geny viru herpes simplex 1 (HSV-1) byly přítomny v tzv. proteinových placích v mozkové tkáni 90 % pacientů, kteří zemřeli s Alzheimerovou chorobou.
Virus HSV-1 může být imunitním systémem potlačen, zůstává však v těle v latentní (spící) podobě. Vědce tak zajímalo, zda může poranění mozku tento virus opět reaktivovat.
U zdravého člověka se virus může skrýt v mozkové tkáni. Po jeho poranění dojde k opětovnému uvolnění viru a napadení okolní tkáně. Zdroj
Ukazuje se, že ano. Poranění mozku oslabí náš imunitní systém a virus má možnost rozšířit se z plaků v mozcích a poškodit okolní tkáň. Studie byla prováděna na uměle vypěstovaných tkáních na Petriho misce. Na těchto mini-mozcích pak simulovali poranění obdobná jako při otřesu mozku. Už týden po poranění pozorovali vědci rozšíření proteinových plaků, což je typické pro rozvoj neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.
Důležité poznání
Nebezpečnější je pak pro pacienty častější úrazovost než jednorázové poranění. Ukazuje se, že virus HSV-1 může být významným faktorem při rozvoji demence. Do budoucna by se výzkumy mohly zaměřit na možnosti, jak následky poranění hlavy zmírnit, například pomocí vhodných antivirotik, a zabránit tak reaktivaci HSV-1 v mozku.
Zdroje k hlubšímu bádání
Herpes simplex virus type I DNA is located within Alzheimer's disease amyloid plaques