I přesto, že řada opic a primátů žijících v zajetí je zvyklá na lidskou přítomnost a ráda si s lidmi hraje, není vhodné tyto záběry sdílet s veřejnosti. Nejde o to, že by samotná fotografie vadila danému zvířeti. Jde ale o obraz, který na veřejnosti tyto fotografie vytvářejí.
Vzniká tak dojem, že primáti jsou roztomilé opičky vhodné jako domácí mazlíčci, kteří jsou inteligentní a hraví. To vede ke zvýšené poptávce po šimpanzích, orangutanech, lemurech a dalších jedincích. Zvýšená poptávka pak zvyšuje i zájem pytláků o tato zvířata.
Mnoho zvířat pak takovýto odchyt, převoz nebo změnu prostředí nepřežije. Počet zejména hominidů a lemurů v přírodě rapidně klesá. Proto řada primatologů přišla právě s touto výzvou.
Pokud by se vědci, studenti a ostatní chtěli fotit se zvířaty, měla by být mezi člověkem a zvířetem vzdálenost nejméně 7 metrů, nebo jasná fyzická bariéra, aby fotografie nevytvářela dojem bezpečného přátelství mezi člověkem a zvířetem.
Otázkou je, jestli to bude mít nějaký efekt. Podobnými pravidly se od minulého roku řídí také Institut Jane Goodall (pravděpodobně nejslavnější primatoložky vůbec, která strávila přes 45 let studováním chování šimpanzů).
Myslíte si, že tahle nová pravidla povedou k větší ochraně zvířat, nebo to nebude mít žádný efekt? Měla by se podobná pravidla zavést také u focení se nebo natáčení se například s kočkovitými šelmami?
Odkazy k hlubšímu bádání
Už žádná selfíčka s gorilami a šimpanzi, žádají experti vědce i fotografy