Tento endemický obyvatel Austrálie a Tasmánie klame tělem: klade vejce jako ptáci a plazi, krmí mláďata mlékem jako savci, má srst i jedové ostny a při lovu se orientuje pomocí elektroreceptorů – schopnosti obvyklé spíše u žraloků než u suchozemských tvorů.
Ptakopysk podivný, Autor: Dave Watts
Co dělá ptakopyska tak výjimečným?
- Zobák jako anténa: Ptakopysk zavírá pod vodou oči, uši i nozdry – spoléhá na svůj citlivý zobák, který dokáže zachytit slabé elektrické impulzy vydávané pohybující se kořistí.
- Plovací nohy a plochý ocas: Výborně plave a na souši si pomocí silných drápů hrabe nory v březích řek.
- Jedové žlázy: Samci mají na zadních nohách ostruhy napojené na jedové žlázy. Zranění jím způsobené není smrtelné, ale způsobuje intenzivní bolest.
- Sání bez bradavek: Samice kladou vejce a po vylíhnutí krmí mláďata mlékem, které jim vytéká z kožních žláz – mláďata ho olizují přímo z matčiny srsti.
- Prastaré geny: Analýza DNA odhalila, že ptakopysk se oddělil od ostatních savců před více než 160 miliony let. Jeho genom obsahuje geny společné plazům, ptákům i savcům – opravdová genetická mozaika.
Důkaz síly evoluce
Zvíře, které bylo kdysi považováno za podvrh, je dnes cenným důkazem evoluční rozmanitosti. Domorodí Australané znali a ctili ptakopyska dávno před příchodem západních vědců – a i dnes stále odhalujeme nová tajemství jeho biologie.
Patří mezi ohrožené druhy, a jeho klesající počty připomínají, že i ty nejneobvyklejší a nejodolnější tvory může zasáhnout změna klimatu a úbytek přirozeného prostředí. Ptakopysk tak není jen kuriozita – je živoucí výzvou, abychom chránili přírodní zázraky dřív, než zmizí.
Ptakopysk podivný, Autor: Dave Watts
Zdroje k hlubšímu bádání
The platypus bill, push rods and electroreception
Genome analysis of the platypus reveals unique signatures of evolution