Bouře na Jupiteru je známá už téměř každému, přitom kousek opodál na Saturnu můžeme sledovat podivuhodnější úkaz. Jedná se o bouři ve tvaru šestiúhelníku, která je v průměru tak velká, že by se do ní vešla celá naše planeta a to asi dvakrát. Až tedy znovu udeří nějaký hurikán na Zemi, tak vězte, že jinde by nám bylo mnohem hůř. Navíc se nejedná o žádný výjimečný úkaz, ale víme, že minimálně od 80. let minulého století (kdy byl objeven) se příliš nezměnil a udržuje svůj tvar. No, alespoň to počasí tam mají stabilní, stabilně hnusné?
K zažehnutí nového Slunce na Zemi máme ještě stále kus cesty. Výzkum má však výrazně kupředu posunout nový tokamak (reaktor pro jadernou fúzi), který byl dokončen v Číně.
Tito segmentovaní živočichové jsou extrémně odolní. Vydrží teploty od -273 až do +150 °C. Přežijí i ve vakuu a nevadí jim ani extrémní tlak (až 6500 atmosfér, což je 6x více než na nejhlubším dně oceánu).
„Stál jsem ve vlaku, krvácel z třinácticentimetrové řezné rány a přemýšlel, co dál.“ Touto větou uvádí Mark Miodownik svou knihu Neobyčejné materiály: Podivuhodné příběhy látek, které vytvářejí náš svět. Autor je materiálový vědec na University College London a v úvodu knihy popisuje, jak na počátku jeho fascinace materiály stála žiletka, kterou jej zranil lupič v londýnském metru.