Kromě těchto maskovacích mimiker existují také varovné mimikry. Ty používá například méně jedovatý nebo neškodný živočich, aby napodobil jiného velmi jedovatého živočicha a predátor tak neměl motivaci jej sníst. Jinou formou je ta, že více jedovatých živočichů se snaží vypadat podobně, aby byla větší šance, že si predátoři všimnou, že tohle zbarvení je nebezpečné a zajistí si tak lepší kolektivní ochranu.
Existují však případy, kdy více jedovatý živočich (například had korálovec) napodobuje méně nebezpečného živočicha (hada korálovku). Zde je důvod prostý. Korálovec je natolik jedovatý, že střetnutí s ním prakticky žádný predátor nepřežije. Proto by se predátoři nemohli naučit rozpoznávat jeho varovné zbarvení. Raději tak napodobí druh hada, který je méně jedovatý a predátoři po střetnutí s ním přežijí a budou si pamatovat, že na něj útočit nemají. Tím má korálovec zajištěný klidnější život a čeká ho méně střetnutí.
Dozvěděli jste se něco nového? Budeme rádi, když náš příspěvek budete sdílet, stanete se našimi fanoušky nebo nás finančně podpoříte a my budeme moci dále růst a přinášet spoustu zajímavých novinek.