Aktuálně má protohvězda "na snímku" pouze 8 % hmotnosti Slunce, ale další hmotu stále nabírá. Světelné záblesky vycházející z pólů tzv. protohvězdy (zárodku budoucí hvězdy) jsou způsobeny rychlým pohybem plynů (80 až 100 km/s) a jejich interakcí s okolním prachem. Uvolňuje se tak velké množství energie, které je schopný náš teleskop zachytit. Samotnou protohvězdu zatím vidět nemůžeme, protože stále nedošlo k zažehnutí termonukleární fúze a tak vidíme pouze úkaz připomínající světelný meč.
Teleskop spuštěný do provozu teprve v roce 2O22 nám už nyní poskytuje nový pohled na vesmír, který přináší poznatky, které odporují dosavadním představám. Například pozoroval planety o velikosti Jupiteru, které neobíhají kolem žádné hvězdy. Podle dosavadních poznatků to mělo být nemožné. Mění se tak náš pohled na formování planet, hvězd a mlhovin. Nezbývá než se těšit na jeho další snímky a nové pozorování vesmíru.