Jedná se o takzvanou modulární elektrárnu. Modulární proto, že se bude skládat z jednotlivých bloků (modulů), které lze k sobě připojovat a zase je odebírat (obměňovat). Každý z těchto modulů pak bude vybaven solárními panely a větrnými turbínami. Pomocí bojek by pak měl plavat právě na mořích. Současně však dokáže přeměňovat kinetickou energii vln na elektřinu.
Pokud bude testování úspěšné, mohla by takováto plovoucí elektrárna napájet zejména ostrovní města. Podle velikosti napájených oblastí lze pak poskládat dostatečně velkou elektrárnu.
Potenciál těchto modulů je však i další. Mohou být vybaveny čidly pro záznam velikosti vln, síly větru, proudů a slunečního svitu. Větší síť těchto elektráren by tak sloužila pro zpřesnění předpovědi počasí a především různých pohrom jako jsou tsunami, bouře a jiné povětrnostní podmínky, které mohou sužovat pobřeží.
Podle předběžných výpočtů by takováto elektrárna měla být konkurenceschopná, nicméně výpočty a reality spolu ne vždy sedí. Realitu nám tak ukáže nynější testování u řeckého pobřeží.
Zdroj: ČT24, New Atlas, TechXplore, Sinn