Ačkoli únor obvykle končí 28. nebo v přestupných letech 29. dnem, v historii existovalo několik případů, kdy měl tento měsíc 30 dní. Nejznámější příklad pochází ze Švédska, kde v roce 1712 došlo k unikátnímu kalendářnímu posunu – místo plánovaného přechodu z juliánského na gregoriánský kalendář se v království omylem rozhodli přidat jeden den navíc, čímž vznikl „30. únor“. Tento den existoval jen jednou v historii a byl výsledkem administrativního zmatku při reformě kalendáře.
Další hypotetické příklady 30. února se objevily v různých návrzích kalendářních reforem, včetně sovětského revolučního kalendáře, který se snažil zavést rovnoměrnější rozdělení dní v roce. Přesto se žádná z těchto změn neuchytila a únor zůstává měsícem s nejmenším počtem dní v roce. Tento kuriózní historický fakt ukazuje, jak proměnlivý a politicky ovlivněný může být systém, který považujeme za samozřejmý.