Výzkumný tým pod vedením Celie Blancové ze španělského Centro de Astrobiología analyzoval dynamiku přežití technologických civilizací pomocí počítačové simulace deseti různých sociotechnických scénářů na ploše 1000 let. Modely ukázaly, že zánik společnosti vlivem vyčerpání zdrojů či extrémní sociální nerovnosti nemusí nutně vést k vyhynutí druhu. Mnohem pravděpodobnější je, že civilizace procházejí cykly rychlých pádů a pomalých obnov. Zatímco ideální scénáře přežívají bez přerušení, nestabilní modely (např. vysoce konzumní autokracie) opakovaně kolabují, přičemž každá taková fáze generuje specifické chemické stopy v atmosféře, takzvané technosignatury (např. nahromadění freonů).
Tyto výsledky přinášejí nový fyzikální a sociologický pohled na Fermiho paradox, tedy otázku, proč jsme dosud neobjevili mimozemské civilizace. Pokud technologické společnosti fungují jako „blikající plamen“, tráví většinu svého času v post-kolapsové regeneraci, kdy jejich signály nelze zachytit. Pro budoucí směřování lidstva z toho plyne jasný závěr: dlouhodobé přežití technologické civilizace nezávisí na nepřetržitém růstu, ale primárně na systémové resilienci a schopnosti ekosystému i společnosti efektivně se zotavit z kritických otřesů.
Zaujalo Tě toto téma?
Simulace tisíce let ukazuje, co by mohlo zachránit civilizaci před kolapsem