Tomáš Heller
Články autora Tomáš Heller
-
O měsíčcích a trojúhelnících
Geometrie! Už se bojíte? Možná jste si právě vzpomněli na hodiny nezáživného rýsování a učení vzorečků. Což je škoda, protože geometrie je fascinující a krásná věda, kde všechno souvisí se vším – i když vám to možná učitelé neřekli. Vzájemné souvislosti jsou v geometrii téměř všude – my si ukážeme jednoduchou, ale elegantní ukázku, která k nám přišla až z dálek starověkého Řecka a středověké Arábie.
Publikováno: 21. 1. 2024 -
Mají chobotnice duši?
Inteligence, rozum, vědomí – ještě před několika málo desetiletími jsme tyto projevy mozku přisuzovali jen nám, lidem. Postupem času je ovšem objevujeme i u dalších živočišných druhů: slonů, havranovitých ptáků, ale i chobotnic. A právě otázky po tom, jaké to je vnímat, přemýšlet a prožívat jako chobotnice, si v této knize klade Sy Montgomery.
Publikováno: 5. 3. 2024 -
ChatGPT pro materiály a autonomní laboratoř
S generativní AI se v posledních dvou letech roztrhl pořádný pytel. A tak, zatímco si pomalu zvykáme na umělou inteligenci píšící, malující, překládající, komponující nebo vytvářející excelové funkce, hlásí se jaksi na okraji celé té záře reflektorů o slovo generativní umělá inteligence v přírodních vědách.
Publikováno: 19. 12. 2023 -
Neviditelná záře komet
Polární záře (neboli aurory) na planetě Zemi se nezdají být (zvláště v poslední době) něčím výjimečným. Ti, kdo se dlouhodobě zajímají o astronomii, nejspíš znají i obrázky polárních září na jiných planetách Sluneční soustavy (své polární záře mají téměř všechny). Hledali byste ale polární záři na kometě?
Publikováno: 11. 2. 2026 -
Budeme nosit svetry z ledního medvěda bez nutnosti stříhat medvěda?
Lední medvědy všichni známe. Představa bílého chlupáče plujícího na kře neodmyslitelně patří k Arktidě. Málokoho ale napadne, že lední medvědi vlastně vůbec bílí nejsou. Naopak, kůži mají černou a srst dokonce průhlednou. Okolním očím medvědi připadají bílí proto, že jejich chlupy díky svému pórovitému středu obklopeného hustým pláštěm lámou a odrážejí světlo v celém jeho spektru. Ta samá struktura chlupů plní ale i jinou funkci, která je pro medvědy zásadní. Snižuje množství tepla, které přes srst uteče do okolí a tím pomáhá medvědům udržet si tělesnou teplotu.
Publikováno: 29. 12. 2023 -
Proč jsou stožáry značek flekaté?
Pokud chodíte zamyšleně po ulici jako já, už jste možná někdy měli blízké setkání se sloupem dopravní značky nebo veřejného osvětlení. Nejspíše jste v tu chvíli měli jiné starosti, než zkoumat jeho povrch – není však od věci se na něj někdy podívat zblízka. Uvidíte na něm nejspíše mozaiku kovově šedých fleků, některých tmavších a jiných světlejších. Abychom zjistili, co to je, musíme si nejprve říct, z čeho jsou sloupy vyrobeny a co se při té výrobě děje.
Publikováno: 1. 12. 2023 -
Geologické střípky
"Geologie není žádná věda!" Tuto nešťastnou hlášku zpopularizovala Teorie velkého třesku a to natolik, že je pro mnohé se jménem nebohé vědy o Zemi neodmyslitelně spjata. O tom, že geologie (a celá šíře příbuzných oborů) je věda nejen skutečná, ale i zajímavá, poučná a vztahující se k naší každodennosti více, než by se zdálo, Vás snad přesvědčí Radek Mikuláš ve své knize esejů.
Publikováno: 23. 6. 2024 -
Kterak tři kovy navždy změnily svět
Před 555 zemřel mohučský zlatník a tvůrce několika vynálezů, které navždy změnily kulturní tvář světa. Onen zlatník se jmenoval Johann Gensfleisch, avšak historie ho zná pod jeho přídomkem Johannes Gutenberg. Jako první se každému vybaví Gutenbergův tiskařský lis, ten by ale sám o sobě běh dějin změnit nezvládl. K tomu bylo ještě zapotřebí tiskařského inkoustu a tiskařských liter.
Publikováno: 25. 12. 2023 -
Strach a hnus z hlubokého oceánu
Většinu povrchu planety tvoří hlubiny moře. Přesto se o ně lidé moc nezajímají nebo jim na něm prostě nezáleží. Když v roce 2017 Alan J. Jamieson s kolegy objevili přítomnost lidmi způsobeného znečištění v hloubkách více než 10 km pod hladinou, šokovala je otázka novináře z významného britského deníku: „Je to dobrá nebo špatná zpráva?“
Publikováno: 10. 2. 2024 -
Průlet Země nejblíže ke Slunci
Sotva jsme před pár dny oslavili další jakž takž úspěšně zakončený oběh Země kolem Slunce, už tu máme další astronomickou událost. Ve čtvrtek 4. ledna v 01:38 ráno projde Země během svého letošního oběhu vůbec nejblíže ke Slunci.
Publikováno: 3. 1. 2024
