Tomáš Heller
Vystudoval strojní a výrobní inženýrství na Fakultě strojní ČVUT v Praze, nyní studuje doktorské studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské téže univerzity a zároveň pracuje jako provozní metalograf. Už od bakalářského studia se zaměřuje na materiálové inženýrství a podílí se na výzkumu nanášení materiálových vrstev na Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.
V článcích se zaměřuje především na témata související s materiálovou vědou a inženýrstvím, ale zajímá se mimo jiné i o astronomii, matematiku, jazyky a některé hlubší otázky lidského poznání.
Články autora Tomáš Heller
-
Jedna kapka za dvanáct let
O titul nejdéle běžícího vědeckého experimentu se uchází hned několik uchazečů, avšak jen jeden z nich běží už téměř 100 let bez sebemenšího přerušení. Na jeho začátku byl profesor fyziky Thomas Parnell z australské University of Queensland. Ten chtěl svým studentům ukázat, že i zdánlivě pevné látky se v dostatečně dlouhém časovém měřítku chovají jako kapaliny.
Publikováno: 25. 12. 2023 -
Nobelovka před Nobelem
Nobelovy ceny mají dnes už dlouhou tradici. První Nobelovky byly uděleny už v roce 1901 (například cenu za fyziku tehdy dostal Wilhelm Röntgen za poměrně čerstvý objev neznámého druhu záření). Přesto ale nejsou Nobelovy ceny ani zdaleka nejstarším vědeckým oceněním – tím je Copleyho medaile udělovaná Královskou společností v Londýně.
Publikováno: 2. 10. 2025 -
Hudba z Marsu
Při poslechu své oblíbené hudby málokdo plně doceňuje, jakou službu nám dělá naše zemská atmosféra. Kdyby nebyla, mohli by se interpreti a hudebníci snažit ze všech sil, ale my bychom neslyšeli ani tón. Kdyby byla jiná, než jaká je, slyšeli bychom je velmi zkresleně.
Publikováno: 7. 1. 2024 -
Kterak tři kovy navždy změnily svět
Před 555 zemřel mohučský zlatník a tvůrce několika vynálezů, které navždy změnily kulturní tvář světa. Onen zlatník se jmenoval Johann Gensfleisch, avšak historie ho zná pod jeho přídomkem Johannes Gutenberg. Jako první se každému vybaví Gutenbergův tiskařský lis, ten by ale sám o sobě běh dějin změnit nezvládl. K tomu bylo ještě zapotřebí tiskařského inkoustu a tiskařských liter.
Publikováno: 25. 12. 2023 -
Strach a hnus z hlubokého oceánu
Většinu povrchu planety tvoří hlubiny moře. Přesto se o ně lidé moc nezajímají nebo jim na něm prostě nezáleží. Když v roce 2017 Alan J. Jamieson s kolegy objevili přítomnost lidmi způsobeného znečištění v hloubkách více než 10 km pod hladinou, šokovala je otázka novináře z významného britského deníku: „Je to dobrá nebo špatná zpráva?“
Publikováno: 10. 2. 2024 -
Archeoastronautika: Měděný nesmysl
Oblíbeným tématem propagátorů archeoastronautické hypotézy jsou stavby z doby bronzové. Často se podivují nad tím, jak mohli tehdy lidé postavit mohutné stavby a jak mohli tesat tvrdý kámen měkkými měděnými nástroji – a docházejí bez výjimky k závěru, že se musí jednat o dílo mimozemšťanů.
Publikováno: 28. 1. 2024 -
ChatGPT pro materiály a autonomní laboratoř
S generativní AI se v posledních dvou letech roztrhl pořádný pytel. A tak, zatímco si pomalu zvykáme na umělou inteligenci píšící, malující, překládající, komponující nebo vytvářející excelové funkce, hlásí se jaksi na okraji celé té záře reflektorů o slovo generativní umělá inteligence v přírodních vědách.
Publikováno: 19. 12. 2023 -
O měsíčcích a trojúhelnících
Geometrie! Už se bojíte? Možná jste si právě vzpomněli na hodiny nezáživného rýsování a učení vzorečků. Což je škoda, protože geometrie je fascinující a krásná věda, kde všechno souvisí se vším – i když vám to možná učitelé neřekli. Vzájemné souvislosti jsou v geometrii téměř všude – my si ukážeme jednoduchou, ale elegantní ukázku, která k nám přišla až z dálek starověkého Řecka a středověké Arábie.
Publikováno: 21. 1. 2024 -
Problémy s primáty ve zlínské zoo
Zlínská zoologická zahrada je jednou z rozsáhlejších zoo na našem území, je druhou nejnavštěvovanější a chová na 1500 zvířat z více než 230 druhů. Patří mezi ně zábavní papoušci kea, mohutní nosorožci tuponosí nebo roztomiloučcí rejnoci siby ománské. Kromě nich se ale v Zoo Zlín vyskytuje i jistý druh primáta, který vám dokáže návštěvu pěkně znepříjemnit…
Publikováno: 30. 7. 2024 -
Proč jsou stožáry značek flekaté?
Pokud chodíte zamyšleně po ulici jako já, už jste možná někdy měli blízké setkání se sloupem dopravní značky nebo veřejného osvětlení. Nejspíše jste v tu chvíli měli jiné starosti, než zkoumat jeho povrch – není však od věci se na něj někdy podívat zblízka. Uvidíte na něm nejspíše mozaiku kovově šedých fleků, některých tmavších a jiných světlejších. Abychom zjistili, co to je, musíme si nejprve říct, z čeho jsou sloupy vyrobeny a co se při té výrobě děje.
Publikováno: 1. 12. 2023
