| ScienceReveal.cz

Jedna kapka za dvanáct let

O titul nejdéle běžícího vědeckého experimentu se uchází hned několik uchazečů, avšak jen jeden z nich běží už téměř 100 let bez sebemenšího přerušení. Na jeho začátku byl profesor fyziky Thomas Parnell z australské University of Queensland. Ten chtěl svým studentům ukázat, že i zdánlivě pevné látky se v dostatečně dlouhém časovém měřítku chovají jako kapaliny.

Publikováno: 25. 12. 2023

Hudba z Marsu

Při poslechu své oblíbené hudby málokdo plně doceňuje, jakou službu nám dělá naše zemská atmosféra. Kdyby nebyla, mohli by se interpreti a hudebníci snažit ze všech sil, ale my bychom neslyšeli ani tón. Kdyby byla jiná, než jaká je, slyšeli bychom je velmi zkresleně.

Publikováno: 7. 1. 2024

O měsíčcích a trojúhelnících

Geometrie! Už se bojíte? Možná jste si právě vzpomněli na hodiny nezáživného rýsování a učení vzorečků. Což je škoda, protože geometrie je fascinující a krásná věda, kde všechno souvisí se vším – i když vám to možná učitelé neřekli. Vzájemné souvislosti jsou v geometrii téměř všude – my si ukážeme jednoduchou, ale elegantní ukázku, která k nám přišla až z dálek starověkého Řecka a středověké Arábie.

Publikováno: 21. 1. 2024

Mají chobotnice duši?

Inteligence, rozum, vědomí – ještě před několika málo desetiletími jsme tyto projevy mozku přisuzovali jen nám, lidem. Postupem času je ovšem objevujeme i u dalších živočišných druhů: slonů, havranovitých ptáků, ale i chobotnic. A právě otázky po tom, jaké to je vnímat, přemýšlet a prožívat jako chobotnice, si v této knize klade Sy Montgomery.

Publikováno: 5. 3. 2024

Průlet Země nejblíže ke Slunci

Sotva jsme před pár dny oslavili další jakž takž úspěšně zakončený oběh Země kolem Slunce, už tu máme další astronomickou událost. Ve čtvrtek 4. ledna v 01:38 ráno projde Země během svého letošního oběhu vůbec nejblíže ke Slunci.

Publikováno: 3. 1. 2024

Jak se ve starověku upravovalo zlato?

Zamýšleli jste se někdy nad technickým umem našich předků? Jak mohli z malinkých a znečištěných valounků říčního zlata vyrobit krásné, téměř ryzí poklady jako třeba legendární poklad lýdského krále Kroisa? Zkusme popustit uzdu fantasii a představit si, co by nám na to odpověděl sám jeden z dávných metalurgů.

Publikováno: 1. 12. 2023

Geologické střípky

"Geologie není žádná věda!" Tuto nešťastnou hlášku zpopularizovala Teorie velkého třesku a to natolik, že je pro mnohé se jménem nebohé vědy o Zemi neodmyslitelně spjata. O tom, že geologie (a celá šíře příbuzných oborů) je věda nejen skutečná, ale i zajímavá, poučná a vztahující se k naší každodennosti více, než by se zdálo, Vás snad přesvědčí Radek Mikuláš ve své knize esejů.

Publikováno: 23. 6. 2024

Jak vyrobit kost?

Lidské tělo je plné fascinujících materiálů. Materiáloví inženýři se jimi rádi inspirují a největší inspirací jim bývají kosti. A to proto, že občas musí naopak zapojit svoje znalosti, aby chybějící část nějaké kosti tělu nahradili. Nejeden z vás má určitě zkušenost s ocelovými nebo titanovými implantáty, existují ale i další přístupy…

Publikováno: 7. 4. 2024

Nobelovka před Nobelem

Nobelovy ceny mají dnes už dlouhou tradici. První Nobelovky byly uděleny už v roce 1901 (například cenu za fyziku tehdy dostal Wilhelm Röntgen za poměrně čerstvý objev neznámého druhu záření). Přesto ale nejsou Nobelovy ceny ani zdaleka nejstarším vědeckým oceněním – tím je Copleyho medaile udělovaná Královskou společností v Londýně.

Publikováno: 2. 10. 2025

Archeoastronautika: Měděný nesmysl

Oblíbeným tématem propagátorů archeoastronautické hypotézy jsou stavby z doby bronzové. Často se podivují nad tím, jak mohli tehdy lidé postavit mohutné stavby a jak mohli tesat tvrdý kámen měkkými měděnými nástroji – a docházejí bez výjimky k závěru, že se musí jednat o dílo mimozemšťanů.

Publikováno: 28. 1. 2024