Výzkum dlouhodobého vývoje mladých orangutanů sumaterských (Pongo abelii) ukazuje, že osvojení klíčových dovedností, jako je stavba hnízd nebo výběr potravy, vyžaduje roky intenzivního učení, pozorování dospělých a vlastní praxe. Kombinace sociálního přenosu informací a individuálního zkoušení umožňuje mladým jedincům trojnásobně rozšířit jídelníček a zajistit si nezbytnou ekologickou kompetenci pro přežití.
Zjištění podtrhují evoluční nezbytnost kumulace vědomostí a kognitivní námahy při vzdělávání. Výsledky přinášejí nový pohled na přenos informací napříč generacemi a ukazují, že efektivní osvojení komplexních znalostí stojí na pevných základech teoretického vedení a praktického tréninku, nikoliv pouze na pasivní zábavě.