Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

12. 4. 1961 se Jurij Gagarin vydal za hranici vesmíru | 12. 4. 2021 se Češi vydali za hranice svého okresu

12. 4. 1961 se Jurij Gagarin vydal za hranici vesmíru | 12. 4. 2021 se Češi vydali za hranice svého okresu
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

12.4. 1961 · Pavel Daněk

Dnes je důležitý den nejen z hlediska rozvolnění části protiepidemických opatření, ale je den významného výročí. 

Dnes je to přesně 60 let ode dne, kdy první člověk obletěl zemi za hranicí vesmíru (výše než 100 km nad zemí). Bylo mu 27 let a dostal se do míst, kam ještě nikdo před ním.

Jurij Gagarin se tím stal prakticky jedním z nejznámějších mužů planety. Svůj podíl na tom měla i probíhající studená válka a technologický závod v dobývání vesmíru mezi SSSR a USA.

Raketa s Jurijem Gagarinem odstartovala z kosmodromu Bajkonur v kazašské poušti dne 12. 4. 1961 v 9 hodin a 7 minut ráno, moskevského času (6 hodin 7 minut světového času).

I pro Gagarina to byl neuvěřitelný zážitek, o čemž svědčí i jeho tepová frekvence, která se během vzletu dostala k hodnotě 150 tepů za minutu (klidová frekvence je cca 65-70 tepů za minutu). Nicméně nejspíše na tom mělo svůj podíl i přetížení až 4G, které při vzletu zažíval.

Kosmická loď Vostok 1 vynesla Gagarina až do výšky 327 kilometrů. Návratu na zemi se ale nevyhnuly komplikace. Loď nějakou dobu nekontrolovatelně rotovala a Gagarin, ani řídící středisko nemělo jak zasáhnout. Naštěstí po cca 10 minutách automatika konečně odpojila přístrojový úsek a loď se stabilizovala.

Pří návratu štít lodě dosahoval teploty 2 000 °C a kosmonaut zažíval přetížení až 10 G. Celý let pak trval cca 108 minut a do roku 2011 se jednalo o nejkratší kosmický orbitální let vůbec.

Tímto letem bylo pokořeno hned několik tehdejších rekordů: délka letu 40 868,6 km, maximální rychlost letu 28 260 km/hod a výška letu 327 km.

Úspěch SSSR ve vyslání člověka do kosmu pak motivoval USA v novém ambiciózním plánu vyslat člověka na Měsíc do konce desetiletí. Což jak už víme se povedlo.

Gagarin si své slávy bohužel příliš neužil a zemřel ve věku 34 let během testování stíhacího letounu MiG-15UTI. Nehoda se udála 26. března 1968. Přistání prvního člověka na měsíci se tak bohužel nedočkal. 

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0