Jeden z takových objevů je chování bahna. I na Zemi známe bahenní sopky, ale ty by na Marsu mohly fungovat velice odlišně. Celý experiment byl simulován v nízkotlaké komoře na Open University v Británii (ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem české Akademie věd).
Během studie nasimulovali podmínky Marsu - tedy cca 150 krát nižší hustotu atmosféry a písčitý povrch. Na tento povrch pak nalili tekoucí bahno bohaté na vodu. Díky nízkému tlaku se voda začala vařit a odpařovat. Odparem se ochladí okolí a kolem bahna začne vznikat ledová krusta. Tato krusta pak ochrání střed bahna před okolním prostředím.
Právě na tomto principu teče na Zemi i láva. Hornina je roztavená a za našich podmínek na povrchu tuhne (stejně jako když mrzne voda) a valí se tak z kopce naprosto specifickým způsobem.
Tento poznatek nám pomáhá pochopit řadu útvarů, které již léta na Marsu sledujeme. V minulosti zde totiž bylo pravděpodobně mnoho vody a s budoucí terraformací se dá návrat tekoucí vody očekávat. Ovšem nutno dodat, že v kolonizovaných objektech budou podmínky simulované stejně jako na Zemi (vyšší tlak, teplota, atd.). Takže zatím jde spíše o základní poznání principů přírody.