Ve statistikách se ukazuje, že udušení pískem je mnohem častější důvod úmrtí než napadení žralokem. V únoru 2024 takto zemřela teprve sedmiletá dívka, která si s bratrem na pláži vykopala 1,5 m hlubokou jámu. Díra se následně zhroutila a dívenku pohřbila zaživa. Než ji ostatní stihli vykopat, bylo již pozdě.
Rozumět fyzice může zachránit život
Kopání děr v písku a stavění hradů z něho se zdá jako nevinná hra. Bez znalosti fyzikálních zákonů však může dojít k neštěstí. Písek je sypký materiál tvořený drobnými kamínky většinou křemenem (oxidem křemičitým) nebo v tropických oblastech uhličitanem vápenatým (uvolněným z koster korálů). Tyto sypké materiály jsou stabilní pokud s podlahou svírají tzv. sypný úhel do 33 °. Pokud se budeme snažit úhel zvětšovat, tak se nám bude hromada hroutit.
Když budete kopat na pláži, tak se vám povede vytvořit hromady i s větším úhlem sklonu. To je dáno tím, že je písek smíchán s vodou a povrchové napětí vody umožní zrnkům písku držet lépe u sebe. Problém nastane po odpaření vody, kdy povrchové napětí zmizí. V tu chvíli stačí i malý impuls a celá struktura se zhroutí. Právě k tomu došlo ve výše zmíněném případu.
Nevyhnutelné udušení
Tím, že písek je opravdu jemný, tak zabere každou volnou skulinku a zavalené oběti tak nezbyde žádná vzduchová bublina která by ji dala trošku času. Současně má písek obrovskou hmotnost a bez cizí pomoci se z něj prakticky nelze vyhrabat. To možná někdo z vás částečně vyzkoušel. Dostat se i z 30 cm hloubky není jednoduché, natož pak z 1 metru.
Na záchranu zavaleného člověka v písku mají záchranáři či rodiče maximálně 3 až 5 minut, kdy začne docházet k trvalému poškození mozku a udušení. Záchranu komplikuje fakt, že vyhrabaný písek se pod tíhou záchranářů dále hroutí a oběť znovu zasypává. Při záchraně je tak důležité, aby u zachraňovaného stáli maximálně dva lidé a ostatní odklízeli písek ze širšího okolí, odkud by hrozil další kolaps.
Dejte pozor na Vaší příští dovolené
Pokud hodláte stavět na Vaší příští dovolené hrady z písku, pak se držte doporučení, že vyhloubená jáma by nikdy neměla dosahovat výš než jsou kolena nejmenší osoby, která se na stavění a kopání podílí. Pokud by přeci jen došlo k zavalení, snažte se jako první odhalit místo, kde má zavalená osoba ústa a následně uvolnit hmotnosti písku z hrudníku, aby mohla dýchat.
Jen v letech 1997 až 2007 došlo ke 31 úmrtím v důsledku zhroucení písku a dalších 21 zhroucení, při kterých se podařilo zasypaného zachránit, i když často byla nutná kardiopulmonální resuscitace. Ve většině případů se jednalo o děti nebo mladé dospělé ve věku od 3 do 21 let a díry v písku byly 0,6 až 4,6 metrů hluboké. Při vaší příští návštěvě pláže se tak ujistěte, že vám, ani vašim dětem či sourozencům nehrozí toto nebezpečí.
Zdroje k hlubšímu bádání
Sudden Death from Collapsing Sand Holes