Starý nepřítel ožívá: břišní tyfus se vrací silnější než kdy dřív

Břišní tyfus, nemoc známá už tisíce let, se v posledních desetiletích v rozvinutém světě téměř vytratila z povědomí. Jenže právě ve chvíli, kdy se zdálo, že je pod kontrolou, přichází znepokojivá zpráva: bakterie Salmonella enterica serovar Typhi (S. Typhi), která nemoc způsobuje, získává rychle odolnost vůči antibiotikům – a to způsobem, který dosud nebyl pozorován.

Nová generace odolných kmenů

Vědci analyzovali genom téměř 3 500 S. Typhi pocházejících z let 2014–2019 ze čtyř jihoasijských zemí – Nepálu, Bangladéše, Pákistánu a Indie. Zjistili přitom výrazný nárůst tzv. extrémně rezistentních kmenů (XDR Typhi), které jsou imunní nejen vůči klasickým antibiotikům jako je ampicilin, chloramfenikol či trimethoprim/sulfamethoxazol, ale nově i vůči moderním lékům – fluorochinolonům a cefalosporinům třetí generace.

V Pákistánu byl XDR kmen poprvé identifikován v roce 2016 – do tří let se stal v zemi dominantním. Dnes se šíří mimo Asii – do Afriky, jihovýchodní Asie i Západu. Bylo zaznamenáno téměř 200 mezinárodních přenosů do zemí jako Velká Británie, USA nebo Kanada.

Poslední antibiotikum v ohrožení

Ještě nedávno se věřilo, že azitromycin představuje bezpečnou poslední linii obrany. Ale i to se mění. Studie z roku 2022 odhalila mutace, které mohou bakterii propůjčit rezistenci i vůči tomuto léku. Pokud se rozšíří, můžeme přijít o poslední perorální prostředek účinný proti tyfu.

Přitom neléčený tyfus může být smrtelný až v pětině případů. Každý rok touto nemocí onemocní zhruba 11 milionů lidí – a tento počet může růst.

Prevence jako klíč: vakcíny a globální odpověď

Odborníci proto bijí na poplach: jediným účinným nástrojem k prevenci další zdravotní krize je dostupné očkování. Konjugované vakcíny proti tyfu existují – a země jako Pákistán už je zavedly do běžného očkovacího kalendáře. Výsledky jsou povzbudivé: například v Indii by plošné očkování dětí mohlo snížit počet případů a úmrtí až o 36 %.

Autoři studie upozorňují, že čas běží. Pandemie COVID-19 ukázala, jak rychle se infekční nemoci šíří v globalizovaném světě. Přístup k očkování, investice do výzkumu nových antibiotik a zodpovědná globální koordinace – to vše bude klíčové, pokud nechceme, aby se břišní tyfus stal jednou z největších zdravotních hrozeb 21. století.

Jak varuje odborník Jason Andrews ze Stanfordovy univerzity: „Rychlost, s jakou se v posledních letech objevují a šíří silně rezistentní kmeny S. Typhi, je skutečným důvodem k obavám.“