Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Brněnská vědkyně objevila na Antarktidě nový druh bakterie

Brněnská vědkyně objevila na Antarktidě nový druh bakterie
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

16.2. 2025 · Pavel Daněk

Již 18 let pořádá Masarykova univerzita antarktické expedice na svou Mendelovu polární stanici na ostrově Jamese Rosse. Jedné z výprav se účastnila také mikrobioložka Kateřina Snopková. Ta na jedné z těchto výprav objevila zcela nový druh bakterie, který pojmenovala právě podle tohoto ostrova Pseudomonas rossensis.

Kateřina Snopková - objevitelka bakterie Pseudomonas rossensis. Zdroj: MUNI

Náhrada za antibiotika

Bakterie Pseudomonas jsou poměrně hojně rozšířený rod mikroorganismů. Dnes známe okolo 350 druhů. Jedná se o pestrou paletu organismů z nichž některé odolávají běžně užívaným antibiotikům a způsobují závažné zdravotní komplikace, jiné naopak mohou být klíčem na prolomení antibiotikové resistence díky metabolitům, které produkují.

Vědkyně se dlouhodobě zaměřuje na hledání a analýzu bakteriocinů (látek ničící bakterie), které produkují jiné bakterie jako vhodnou náhradu za antibiotika. Výsledky jejího zkoumání poukazují na to, že by bakteriociny mohly mít využití také v zemědělství, protože se ukazuje, že úspěšně likvidují také bakterie způsobující rostlinná onemocnění.

Jedním z účelů antarktických výprav je zkoumat fyziologii extremofilních organismů. V prostředí Antarktidy musejí živé organismy odolávat prudkým změnám podmínek včetně opakovaného zamrzání a rozmrzání, což by mnoho organismů roztrhalo na kousky. Objev Pseudomonas rossensis tak může být další skládačkou a klíčovým zástupcem do pochopení adaptace života na extrémní prostředí.

Mohla mít české jméno

Bakterie měla původně nést jméno prvního Čecha, který stanul na území Antarktidy roku 1929, ale nakonec se Kateřina rozhodla držet tradice pojmenovávání rodu Pseudomonas dle geografické lokality, jako tomu je u většiny ostatních druhů.

Důležitost polárních expedic

Výzkum návštěvou Antarktidy nekončí. To dokazuje i současný objev. Bakterie byla totiž objevena v brněnských laboratořích až po návratu ve vzorcích, které Kateřina odebrala na expedici před deseti lety na expedici 2015.

V současné době je na Mendelově polární stanici již 21. expedice. Pravidelně sem míří nejen mikrobiologové, ale také botanici nebo fyziologové. V minulosti zde zkoumala stres polárníků také Lucie Ráčková, která se letos umístila v 30 pod 30 inspirativních osobností časopisu Forbes.

Zdroje k hlubšímu bádání

Český výzkum v Antarktidě přinesl objev nové bakterie

Mladá vědkyně se našla v mikrobiologii

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0