I kdybychom dnes ze dne na den aplikovali potřebné kroky ke zpomalení růstu globálních teplot a zastavili se na nynějším cíli 2 °C od průmyslové revoluce, tak do roku 2050 zažije světová ekonomika ztrátu až 59 bilionů amerických dolarů (1 398 270 500 000 000 Kč), která bude způsobena pouze změnami klimatu. Tvrdí to vědci z Potsdam Institute for Climate Impact Research na základě 40 letého pozorování vývoje.
Nejvyšší dopady pocítí Ti nejméně odpovědní
Nejvíce bude zasažena ekonomika jižní Asie a Afriky, své dopady však bude mít také na Evropu či Ameriku. Největší škody budou v oblasti zemědělství, kde se budeme setkávat s častými výkyvy počasí, které budou ničit úrodu. V Africe a jižní Asii pak nebude možné pěstovat plodiny, které tam pěstujeme nyní a na mnoha místech nebude možné pěstovat nic.
Pokud situaci nezačneme okamžitě řešit a investovat do zachování klimatu dostatečné prostředky, vyjde nás to v budoucnu mnohem dráž. Vědci odhadují, že do roku 2100 by pak mohla změna klimatu zasáhnout až 60 % světové ekonomiky. Propočty dokazují, že investice, které jsou potřeba nyní přispět do okamžitého snížení emisí jsou mnohonásobně nižší než bude daň, kterou zaplatíme, pokud situaci řešit nebudeme.
Nejvíce a jako první pocítí dopady země, které jsou za změnu klimatu zodpovědné nejméně - země z oblasti rovníků, kde je teplota již nyní extrémní a bude dále růst. Nicméně vyspělý svět by to mělo zajímat také. Pokud se v těchto zemích nebude dařit pěstovat plodiny a zavládne zde hladomor, povede to k občanským válkám a obrovské vlně migrace právě do vyspělejších zemí.
Drahé politické body
Po celé Evropě v posledních měsících probíhaly demonstrace proti změnám v rámci Green Dealu a mnoho, zejména opozičních, politiků zneužívá toho, že lidé si mnohdy nejsou schopni představit dopady v budoucnu, nebo naopak jakoukoli změnu ze strachu popírají, a kritizují jakékoli dohody vedoucí ke zlepšení klimatické krize. Tím sice získávají politické body, ale už v následujících 25 letech na to ekonomicky doplatíme mnohem tvrději, než kdybychom do ochrany klimatu investovali nyní.
Zdroje k hlubšímu bádání
Maximilian Kotz, Anders Levermann, Leonie Wenz. The economic commitment of climate change. Nature, 2024; 628 (8008): 551 DOI: 10.1038/s41586-024-07219-0