Novinky
Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou Přírodní neviditelnost: Jak hlubinné ryby překonaly nanotechnologie Článek Sloni a lidé si v jižní Africe začínají dělit stejnou půdu a hrozí z toho tichá válka Obrana proti dronům: Mobilní systém Skyranger 30 Článek Skoro úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 Elektřina přímo z radioaktivního rozpadu: Projekt SYMPHONEE Sibiřská DNA odhalila: Mor vraždil pomocí superantigenu už v době kamenné Extrémní vedra oslabují náš mozek a ohrožují kardiovaskulární systém Článek Osmnáctiletá studentka přepsala pravidla filtrace vody a zneškodnila mikroplasty pomocí magnetů Extrémních veder v Česku přibylo čtyřicetinásobně Těžká voda chutná sladce. Může za to aktivace chuťových receptorů Umělá inteligence na bojišti poprvé zabíjela bez zásahu člověka Článek Muži by měli ejakulovat alespoň 21 krát měsíčně jako prevenci proti rakovině prostaty Absence sexu zbrzdila evoluci prvních živočichů Článek Pouhých deset sekund líbání vám do úst vpraví 80 milionů cizích bakterií Molekulární skartovačka: Systém CRISPR-Cas12a2 cíleně ničí nádorové buňky Článek Největší stroj lidstva právě usnul a probudí se až za čtyři roky s nevídanou silou
Vše →

Budou se moci lidé rozmnožovat ve stavu beztíže?

Budou se moci lidé rozmnožovat ve stavu beztíže?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

31.10. 2023 · Pavel Daněk

Pokud se jednou lidstvo rozhodne kolonizovat jinou planetu, bude se dost pravděpodobně jednat o svět vzdálený mnoho světelných let od nás. Zatím nemáme technologie, které by nás uměly přepravit prostorem a časem rychleji než světlo a žádná člověkem vytvořená vesmírná loď se nebude schopna rychlosti světla ani přiblížit. Stázové komory také stále nemáme. Lidem tak nezbyde nic jiného než strávit …

Pokud se jednou lidstvo rozhodne kolonizovat jinou planetu, bude se dost pravděpodobně jednat o svět vzdálený mnoho světelných let od nás. Zatím nemáme technologie, které by nás uměly přepravit prostorem a časem rychleji než světlo a žádná člověkem vytvořená vesmírná loď se nebude schopna rychlosti světla ani přiblížit. Stázové komory také stále nemáme. Lidem tak nezbyde nic jiného než strávit na vesmírné lodi několik generací. Jak by to ale bylo s vývojem lidského plodu v prostředí bez gravitace?

Kompletní popis toho, jak by se člověk vyvíjel v prostředí mikrogravitace zatím nemáme, nicméně určité rysy již nyní získáváme. Nový výzkum, na kterém se podílela také japonská JAXA pozorovat vývoj raných stádií myších embryí na mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Myši byly zvoleny jako běžný modelový organismus prezentující vývoj savců, mezi které spadá i člověk. Rané embryo nechali vyvíjet do stádia tzv. blastocysty. Tak schválně, netušili jste, že se s tímto pojmem kdy setkáte mimo školní lavice, co? Napište nám jestli si pamatujete o co jde než budete číst dál!

Blastocysta je shluk buněk vzniklý dělením oplozeného vajíčka, na kterém je již vidět částečná diferenciace (rozrůzňování) jednotlivých buněk. Dělí se na tzv. trofoblast, který je po obvodu a zajišťuje výživu plodu - z něj se vyvine později placenta a na okraji je nahloučený embryoblast, který je zárodkem pro budoucí embryo (jak ostatně napovídá název).

Ale zpět k našemu experimentu. Blastocysty se v prostředí mikrogravitace vyvíjely na první pohled naprosto bez problémů. Nyní budou zpět na zemi implantovány do živých myší a bude se sledovat, zda i následný vývoj bude v pořádku.

Ve výzkumu je třeba jít krůček po krůčku a zjišťovat postupně, zda jsou všechna stádia vývoje v pořádku. Může se tak zdát, že se jedná o malinký pokrok, ale už toto nám naznačuje, že vývoj savčího embrya v mikrogravitaci by mohl být možný. Nicméně bude třeba sledovat a provádět další výzkumy než se definitivně vydáme na generace trvající pouť vesmírem s jistotou, že na místo nedorazí loď plná těl lidí, kteří Zemi opustili.

Zdroje k hlubšímu bádání

Mouse embryos grown in space for first time: Japan researchers


Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0