Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Co jsou ty bílé tečky na jahodách?

Co jsou ty bílé tečky na jahodách?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

29.12. 2024 · Pavel Daněk

Angličtina má úžasnou schopnost vše zjednodušovat a nehledět příliš na vědecké poznatky. Mnoho tvorů žijících v moři označuje prostě jako fish (ryba): například jellyfish (medúza), starfish (hvězdice), a to bez ohledu na skutečnost, že se o ryby nejedná. Stejně tak veškeré bobule a jim podobné plody nazývá berry: strawberry (jahoda), blueberry (borůvka), raspberry (malina), blackberry (ostružin…

Angličtina má úžasnou schopnost vše zjednodušovat a nehledět příliš na vědecké poznatky. Mnoho tvorů žijících v moři označuje prostě jako fish (ryba): například jellyfish (medúza), starfish (hvězdice), a to bez ohledu na skutečnost, že se o ryby nejedná. Stejně tak veškeré bobule a jim podobné plody nazývá berry: strawberry (jahoda), blueberry (borůvka), raspberry (malina), blackberry (ostružina), gooseberry (angrešt) apod. Jak je to však s jahodami z vědeckého pohledu – řadí se skutečně mezi bobule?

Vědecký pohled na plody

Vědecká definice bobule je poměrně složitá a bez spousty odborných pojmů se neobejde. Ve zjednodušené formě ale platí, že vnější vrstva plodu není tvrdá a výrazně se neliší od střední vrstvy. Vnitřní vrstva navíc obsahuje vícero semen. Už zde je patrné, že jahody, ostružiny nebo maliny sem zařadit nelze.

Co všechno patří mezi bobulovité plodiny?

Mezi bobule spadají například výše zmíněný angrešt, brusinky nebo borůvky. Překvapivě k nim patří i rajčata, dýně, melouny či okurky. Do takzvaných modifikovaných bobulí se pak řadí citrusy – mandarinky, pomeranče, citrony, grepy či pomela.

Jak je to tedy s jahodami?

Při bližším pohledu na strukturu jahody si můžeme všimnout drobných bílých teček na povrchu. Ty lidé často považují za semena, ale ve skutečnosti jde o skutečné plody – každá tečka je malá nažka (suchý nepukavý plod) s vlastním semínkem. Tato nažkovitá souplodí jsou usazená na zdužnatělém květním lůžku, které jíme. Jahoda, se proto řadí mezi nepravé plody.

Většina plodů běžně vzniká přeměnou semeníku, zatímco u jahodníku si pochutnáváme na zbytnělé části květu, přičemž její drobné suché plody se nám často pletou mezi zuby. A i když je samotných nažek na jediné jahodě opravdu hodně, v praxi se rostlina většinou množí nepohlavně – pomocí šlahounů, které vytvářejí další identické kopie původní rostliny.

Co maliny a ostružiny?

U malin a ostružin je situace trošku jiná. Zde dochází ke vzniku souplodí malých peckoviček, kde každá dužnatá bobulka v sobě obsahuje jedno semínko. Proto na povrchu těchto plodů nemůžeme pozorovat žádné suché či pevné části.

Zdroje k hlubšímu bádání

A systematic treatment of fruit types

Morphology, anatomy and development of the pericarp after anthesis in grape,

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0