Novinky
Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů Článek Zatmění slunce a perseidy v dokonale temné obloze Článek Meteorit propadl střechou v New Jersey a skrýval v sobě recept na život Kolagen v kostech gigantického sauropoda Když zelené řasy porazí miliony dolarů Tajemství římského dvanáctistěnu: Rituální artefakt, nebo ničivá munice? Článek Kolik šálků kávy denně je podle kardiologů skutečně bezpečných? Evoluční biologie turismu: Proč cestujeme a tvoříme davy? Článek Obří struktura tyčící se nad Mléčnou dráhou. Po 40 letech vědci konečně vyřešili její záhadu Předstupeň aterosklerózy: Jak intervalový trénink omlazuje cévní endotel Článek Opice řeší geometrické hádanky jako malé děti a věda neví, co si o tom myslet Evoluce nás ve stáří ignoruje: Potvrzení teorie selekčního stínu Jsme z hvězdného prachu: Jak hvězdy ukovaly prvky pro život Vesmírný sprint: Raketový rekord bez kapky biologie Evoluce jazyka: Jak recyklace slov šetří naši paměť Jaderné reaktory hluboko v podzemí nakrmí hladovou AI Evropský paradox veder: Chybějící klimatizace zabíjí tisíce seniorů
Vše →

Co lze zjistit ze studia fosilií hmyzu představy vs. realita

Co lze zjistit ze studia fosilií hmyzu představy vs. realita
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

4.8. 2022 · Pavel Daněk

Světélkování v přírodě není ničím příliš vzácným. S bioluminiscencí nebo fluorescencí se můžeme setkat i v české přírodě. Důvod, proč si některé organismy světélkování vyvinuly se může velmi lišit.

Zatímco u mořských ďasů jde o to, aby pomocí světélka přilákali potravu, u larev hmyzu to je většinou proto, aby upozornily na to, že nejsou chutným červíkem k mlsání.

U světlušek se schopnost bioluminiscence dochovala i v dospělosti. Podle nové studie vědátorů z Olomouce se tato schopnost vyvinula už před více než 133 miliony lety. Tedy v době, kdy světlušky neměly své současné přirozené nepřátele - netopýři ani ptáci v té době ještě neexistovali. Otázkou je, jestli je nemohlo lovit něco jiného...

Vědci zkoumali fosílie světlušek, jejich blízkých příbuzných a dalších světélkujících brouků a došli k závěru, že se tato schopnost vyvinula skutečně za účelem přilákání partnera pro páření vzhledem k současným znalostem fauny té doby.


Bioluminiscence je proces, kdy živé organismy vyrábějí protein luciferin a pomocí enzymu luciferáza jej štěpí. Při tomto procesu se uvolňuje energie ve formě světla.

Fluorescence je proces, při kterém jisté struktury organismu vyzařují viditelné světlo poté, co na ně dopadně světlo s vysokou energii - například ultrafialové záření.

Fluorescence je mnohem častější u rostlin a hub, bioluminiscence je zase častější u živočichů.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0