Zatímco u mořských ďasů jde o to, aby pomocí světélka přilákali potravu, u larev hmyzu to je většinou proto, aby upozornily na to, že nejsou chutným červíkem k mlsání.
U světlušek se schopnost bioluminiscence dochovala i v dospělosti. Podle nové studie vědátorů z Olomouce se tato schopnost vyvinula už před více než 133 miliony lety. Tedy v době, kdy světlušky neměly své současné přirozené nepřátele - netopýři ani ptáci v té době ještě neexistovali. Otázkou je, jestli je nemohlo lovit něco jiného...
Vědci zkoumali fosílie světlušek, jejich blízkých příbuzných a dalších světélkujících brouků a došli k závěru, že se tato schopnost vyvinula skutečně za účelem přilákání partnera pro páření vzhledem k současným znalostem fauny té doby.
Bioluminiscence je proces, kdy živé organismy vyrábějí protein luciferin a pomocí enzymu luciferáza jej štěpí. Při tomto procesu se uvolňuje energie ve formě světla.
Fluorescence je proces, při kterém jisté struktury organismu vyzařují viditelné světlo poté, co na ně dopadně světlo s vysokou energii - například ultrafialové záření.
Fluorescence je mnohem častější u rostlin a hub, bioluminiscence je zase častější u živočichů.