Novinky
Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Článek Elektřina vzduchem je realita: Finští vědci úspěšně otestovali bezdrátový přenos energie! Pasivní konzumace informací: Algoritmy nahrazují experty Článek Až lidstvo vyhyne, Zemi mohou ovládnout chobotnice. Mají na to už dnes! Revoluce na oběžné dráze: Koperníkův heliocentrismus Článek Vypustí Google do přírody 32 milionů „nakažených“ komárů? Šílený plán pohání umělá inteligence i roboti Omlazení ze střev: Přenos mikrobiomu obnovuje kmenové buňky Článek Narodila se první kuřata z plně syntetického vejce. Scéna z Jurského parku se brzy stane ralitou. Mozek neumí „odvidět“ lež: Deepfake trvale špiní pověst Článek Nekonečná energie ze vzduchu? Nová technologie těží elektřinu přímo z vlhkosti a deště! Kvantový kolaps pod drobnohledem detektoru XENONnT Neviditelný lovec ponorek: Plachetnice Saildrone Spectre dostanou rakety Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy! Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Článek Elektřina vzduchem je realita: Finští vědci úspěšně otestovali bezdrátový přenos energie! Pasivní konzumace informací: Algoritmy nahrazují experty Článek Až lidstvo vyhyne, Zemi mohou ovládnout chobotnice. Mají na to už dnes! Revoluce na oběžné dráze: Koperníkův heliocentrismus Článek Vypustí Google do přírody 32 milionů „nakažených“ komárů? Šílený plán pohání umělá inteligence i roboti Omlazení ze střev: Přenos mikrobiomu obnovuje kmenové buňky Článek Narodila se první kuřata z plně syntetického vejce. Scéna z Jurského parku se brzy stane ralitou. Mozek neumí „odvidět“ lež: Deepfake trvale špiní pověst Článek Nekonečná energie ze vzduchu? Nová technologie těží elektřinu přímo z vlhkosti a deště! Kvantový kolaps pod drobnohledem detektoru XENONnT Neviditelný lovec ponorek: Plachetnice Saildrone Spectre dostanou rakety Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy!
Vše →

Co se děje s jídlem v našem těle?

Co se děje s jídlem v našem těle?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

9.10. 2020 · Pavel Daněk

Většina lidí si jídlo opravdu vychutnává a těší se na něj. Málokdo už ale tuší, co se s jídlem děje dále v těle. A to i přes to, že se o tom učí na základní škole. Pojďme si to tedy znovu připomenout.

Jídlo, které jíme je třeba nejprve mechanicky rozmělnit. K tomu nám slouží naše zuby. Ty jídlo rozemelou na drobnější části, aby mělo co největší povrch a bylo rychleji stráveno. Už v ústech máme ale enzymy, které začínají jídlo i v ústech štěpit. Vyzkoušet si to můžete například na chlebu, který, když budete delší dobu žvýkat v puse tak zesládne. Škrob se totiž začne enzymaticky rozkládat na drobnější cukry, které už vnímáme jako sladké.

Ve chvíli, kdy je sousto řádně rozkousáno, tak jej jazykem posuneme dál do jícnu. Jícen je takové potrubí, které dopraví sousto do žaludku. Zajímavostí je, že jíst můžeme i vzhůru nohama nebo ve stavu beztíže. Zde totiž nezáleží na gravitaci, ale při podráždění svalů v jícnu se vyvolají takzvané peristaltické stahy. Svaly se začnou stahovat postupně tak, že tlačí sousto směrem do žaludku.

V žaludku pak dojde k dalšímu štěpení. Nachází se zde řada enzymů, ale mimo ně i kyselina chlorovodíková, která napomáhá štěpení organického materiálu na jednodušší molekuly.

Nyní se dostáváme k nejdůležitější části trávicí soustavy - tenkému střevu. V něm dochází k vlastnímu vstřebávání živin do těla. Proto se jedná o nejdelší část trávicí soustavy, která na délku měří až 5 metrů a díky mnoha záhybům a zvrásněním je plocha tenkého střeva až 300 metrů čtverečných. Což je plocha asi 4 třípokojových bytů v Brně.

Mimo to do tenkého střeva ústí další důležité orgány trávicí soustavy. Například slinivka produkuje enzymy, které dále štěpí cukry, tuky i bílkoviny. Dále se trávicích procesů účastní játra, která produkují žluč (ta je skladována ve žlučníku). Žluč opět napomáhá dalšímu trávení a zejména vstřebávání tuků. Za 1 den se v lidském těle vytvoří až 1,2 litru žluči.

V mnohem kratším (cca 1,5 metru dlouhém) tlustém střevě se natrávené zbytky začínají zahušťovat. Dochází tak ke vstřebávání vody, minerálů a vitamínů. A konečným produktem, který z tohoto střeva vyjde je už výsledek, který každý známe.

Celý trávicí systém tak trošku připomíná automatizovanou pásovou linku z továrny. Celý proces je samozřejmě poněkud složitější a bylo by možné jej popsat na stranách mnoha knih. Tohle je především pro získání základního přehledu. Většina zmíněných orgánů má také řadu dalších funkcí v těle a neslouží pouze k trávení potravy.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0