Jedinečné pandy z Čchin-lingu
První hnědá panda, známá jako Dandan, byla zaznamenána téměř před čtyřiceti lety. Nejznámějším zástupcem této linie je samec Qizai, který dnes žije v chovném centru v čínském Si-anu. Celkem bylo kdykoli pozorováno jen sedm hnědých jedinců, všichni z jediné oblasti pohoří Čchin-ling v provincii Šen-si. Podle vědců se tato populace oddělila od hlavního areálu pand v S’-čchuanu už před zhruba 300 000 lety, a právě to mohlo podnítit vznik neobvyklých genetických variant.
Hnědá panda je velmi vzácným unikátem, se kterým se jen tak nepotkáte. Foto Xinhua News Agency
Gen Bace2 jako klíč k barvě srsti
Výzkum ukázal, že hnědé pandy mají dvě totožné kopie genu Bace2, z nichž obě postrádají krátký úsek o délce 25 bází. Tato delece způsobuje chybné fungování bílkoviny, která se podílí na tvorbě pigmentu. Výsledkem je odlišná struktura melanozomů, buněčných organel odpovědných za zbarvení srsti. U hnědých pand jsou menší a méně početné než u běžných černobílých jedinců. Experimenty na geneticky upravených myších tento mechanismus potvrdily: hlodavci s obdobnou mutací měli světlejší srst.
Srovnání běžně zbarvené pandy velké a její hnědé varianty. Foto: IC & Xinhua News Agency
Nový pohled na genetiku zbarvení
Analýza DNA téměř dvou stovek dalších černobílých pand v zajetí ukázala, že žádná nenese obě kopie této mutace. Objev tak potvrzuje, že hnědobílé pandy představují výjimečný genetický jev. Podle evolučních genetiků jde o průlomové zjištění: i drobná absence části genu může zásadně změnit vzhled celého zvířete. Vědci nyní plánují zkoumat, jak přesně delece v genu Bace2 vede k pozorovaným změnám velikosti a počtu melanosomů. Tento výzkum otevírá nové možnosti nejen pro poznání pand, ale i pro obecnější studium mechanismů zbarvení u savců.
Na roztomilosti ji to však ani trošku neubírá. Zdroj fotografie