Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Den Pí: Matematika, fyzika a dva géniové

Den Pí: Matematika, fyzika a dva géniové
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

14.3. 2025 · Pavel Daněk

Na pátek 14. března 2025 připadá opět po roce Pí Day, tedy mezinárodní den čísla Pí. Tento den se však během let stal nejen oslavou matematiky, ale také významným datem spojeným s legendami vědy.

Proč právě 14. březen?

Číslo Pí (π) je snad jedinou matematickou konstantou, kterou si každé dítě ze školy pamatuje minimálně na dvě desetinná místa. V anglicky mluvícím světě se čtrnáctý březen zapisuje jako 3/14, což odpovídá hodnotě π ≈ 3,14. Právě proto byl tento den vybrán jako oficiální mezinárodní den čísla Pí.

Pí: Číslo, které nelze dopočítat

Číslo Pí je iracionální, což znamená, že nemá konečný počet desetinných míst a nelze jej zapsat jako zlomek dvou celých čísel. Před příchodem počítačů byl nejpřesnější výpočet Pí proveden v roce 1948, kdy John Wrench a Levi Smith spočítali jeho hodnotu na 1 120 desetinných míst. Dnes už máme díky moderním technologiím mnohem přesnější odhady – v červnu 2024 bylo spočítáno neuvěřitelných 202 bilionů desetinných míst.

I když je to úctyhodný výkon, pro běžné výpočty kruhu vám postačí už ona slavná hodnota 3,14.

Narozeniny Alberta Einsteina

Den Pí je spojen nejen s matematikou, ale i s jedním z největších vědců historie – Albertem Einsteinem. Narodil se 14. března 1879 a jeho jméno se stalo synonymem pro genialitu.

Einstein je autorem teorie relativity, která změnila náš pohled na prostor, čas a gravitaci. Ačkoli je dnes slavný právě díky E = mc², svou Nobelovu cenu nezískal za teorii relativity, ale za popis fotoelektrického jevu a objev světelných kvant (fotonů).

Den, kdy svět přišel o Stephena Hawkinga

Stejně jako se v tento den narodil génius, jiný v tento den odešel. 14. března 2018 zemřel Stephen Hawking, který svou práci věnoval výzkumu černých děr.

Jedním z jeho největších přínosů byl objev Hawkingova záření. Teorie tvrdila, že z černé díry nemůže nic uniknout, ale Hawking ukázal, že černé díry mohou vyzařovat záření a postupně se vypařovat.

Hawking se do širokého povědomí dostal nejen svými objevy, ale i svou vědecko-popularizační činností. Ačkoli mu byla už v mládí diagnostikována amyotrofická laterální skleróza (ALS), která postupně způsobila ochrnutí celého těla, nezabránilo mu to pokračovat v práci téměř 60 let.

I když se jeho jméno řadí mezi největší vědce historie, Nobelovu cenu nikdy nezískal.

Slavíte Pí Day? Nezapomeňte na tyto velikány!

Pokud se letos chystáte oslavit Den Pí například pečením koláče (pie), nezapomeňte při tom vzpomenout i na Alberta Einsteina a Stephena Hawkinga – dvě legendy, které přispěly k poznání světa stejně výrazně jako samotná matematika.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0