Střevní buňky, které nestíhají tempo
Naše střeva jsou neuvěřitelný stroj, který se musí neustále obnovovat. Střevní sliznice (epitel) se kompletně zregeneruje každých několik dní. Za tuto mravenčí práci jsou zodpovědné střevní kmenové buňky. Problém nastává ve chvíli, kdy stárneme. Jak vysvětluje molekulární biolog Hartmut Geiger z univerzity v Ulmu, s přibývajícími lety se tato neustálá obnova zpomaluje. Starší lidé jsou pak náchylnější k zánětům, obezitě a dalším potížím, protože jejich střeva se zkrátka nestíhají hojit.
Experiment s překvapivým výsledkem
Mezinárodní tým vědců se rozhodl otestovat hypotézu, zda za tímto zpomalením nestojí miliardy bakterií, které v našich útrobách žijí, tedy mikrobiom. V rámci studie provedli transplantaci fekální mikrobioty (zjednodušeně řečeno přenos trusu) mezi mladými a starými myšmi. Výsledky u starších myší, které obdržely mikrobiom od svých mladších kolegů, byly ohromující. Jejich střevní kmenové buňky se probraly k životu a začaly produkovat novou tkáň s energií, která odpovídala mnohem nižšímu věku.
Signály pro život a regeneraci
Vědci zjistili, že mladý mikrobiom dokáže ve starších střevech obnovit takzvanou signalizaci Wnt. Jde o klíčový komunikační kanál, který kmenovým buňkám říká: „Rostěte a obnovujte se!“ Díky tomuto impulsu se střeva starších myší nejen rychleji regenerovala, ale dokonce se mnohem lépe a rychleji hojila po poškození způsobeném radiací. Zajímavé je, že u mladých myší, které dostaly mikrobiom od starších, byl efekt opačný. Jejich regenerace mírně zpomalila, což potvrzuje, že stárnoucí střevo je na složení bakterií extrémně citlivé.
Není každá bakterie jen „dobrá“
Studie přinesla i jedno velmi překvapivé zjištění týkající se bakterie Akkermansia. Ta je obvykle považována za prospěšnou, protože pomáhá v boji s obezitou nebo depresemi. Výzkum však ukázal, že ve stárnoucím střevě může její zvýšený výskyt paradoxně přispívat k potlačování regeneračních signálů. Ukazuje se tedy, že vliv bakterií na naše zdraví není černobílý a velmi záleží na celkovém kontextu a věku organismu.
Cesta k budoucí léčbě?
I když zatím nejde o metodu, kterou byste zítra našli u svého lékaře (přenos z myší na lidi vyžaduje další rozsáhlé studie), výzkum jasně ukazuje, že stárnutí střevních kmenových buněk není nevratný proces. Pokud se podaří ovládnout schopnost mikrobů ovlivňovat obnovu tkání, mohli bychom v budoucnu účinně bojovat proti mnoha nemocem spojeným se stářím a udržet si vnitřní vitalitu mnohem déle.
Zdroje pro hlubší bádání
Stem Cell Reports: Microbiota-dependent age-related decline in intestinal stem cell function