Nová analýza rozsáhlých genetických dat z Leibniz Institute on Aging a University College London potvrdila platnost evolučního konceptu tzv. selekčního stínu. Tento fenomén popisuje stav, kdy organismus po dosažení reprodukčního věku a předání DNA přestává podléhat tlaku přírodního výběru. V tomto evolučním „stínu“ se fyziologicky hromadí pozdní nepříznivé mutace a naplno se projevují geny, které sice v mládí podporovaly reprodukci a fitness, ale ve stáří narušují buněčné mechanismy údržby a oprav. Protože tito jedinci již nepředávají geny další generaci, evoluce tyto škodlivé defekty neeliminuje, což vede k postupné degeneraci organismu.
Potvrzení tohoto principu má zásadní dopad na biomedicínský výzkum, protože přesouvá stárnutí z roviny nevyhnutelného biologického osudu do kategorie oslabených opravných mechanismů, které lze teoreticky posílit. Výzkumníci se nyní zaměřují na extrémně dlouhověké druhy (jako je např. rypoš lysý), aby zjistili, jakými genetickými a fyziologickými strategiemi tento selekční stín kompenzují. Přenos těchto poznatků může v budoucnu vést k vývoji cílených terapií, které sice stárnutí nezastaví, ale radikálně sníží výskyt s ním spojených chorob a prodlouží délku života prožitého v plném zdraví.
Zaujalo Tě toto téma?
Stárneme v selekčním stínu. Jeho výzkum by mohl zajistit zdravější stáří