Evropa zaznamenává nejvyšší míru úmrtí v důsledku tepelného stresu ze všech vyspělých oblastí, ačkoliv čelí celkově menší zátěži z horka. Z fyziologického hlediska je nejvíce ohrožen stárnoucí organismus se zhoršenou termoregulací – osoby starší 65 let představují přibližně 93 % všech obětí. Kritickým faktorem této úmrtnosti není samotné klima, ale extrémně nízká dostupnost aktivního chlazení. Zatímco v Severní Americe dosahuje penetrace klimatizací 76 % a v Japonsku přes 90 %, v Evropě se pohybuje pouze kolem 19 %.
Zabezpečení aktivního chlazení, prioritně v nemocnicích, pečovatelských zařízeních a domovech pro seniory, představuje nejefektivnější intervenci pro záchranu životů. Datové modely prokazují, že pokud by evropská infrastruktura klimatizací odpovídala severoamerické úrovni, zabránilo by se jen během léta 2022 přibližně 26 000 úmrtím na selhání organismu z přehřátí. Zanedbávání aktivního chlazení z ideologických či energetických důvodů tak představuje závažné riziko pro veřejné zdraví.