Detekováním planet, které nejsou součástí sluneční soustavy (takzvaných exoplanet) se lidstvo zabývá už řadu let. Od první detekce exoplanety v roce 1992 jsme jich našli už více než 4 000.
Díky nejmodernějším metodám spektroskopie jsme schopni u planet určit složení jejich atmosféry a změřit jejich velikost. Postupně se zjišťuje, že voda na exoplanetách opravdu není ničím zvláštním. Nicméně tyto planety dost často budou velice odlišné od Země samotné.
Mohly by se spíše podobat právě měsícům Jako je Europa, Enceladus nebo Dione. Na všech těchto měsících je velké množství vody. Ta ovšem na povrch tryská už jako led. Toto chování vody se dá připodobnit k vulkanické činnosti na Zemi. To, že se takto chová voda je způsobeno absencí atmosféry a tedy i teplotou. Jádro těchto měsíců je pravděpodobně dostatečně žhavé, aby dodalo dostatek energie pro udržení kapalných oceánů, povrch je však již zmrzlý.
Nyní se naše sondy zaměřují právě na výzkum těchto měsíců. Pokud bychom v oceánech Europy našli byť jen mikroskopické organismy, dávalo by nám to obrovskou naději, že život ve vesmíru nebude ničím vzácným.
Vždyť i sama Země než získala atmosférou jakou má, tak byla nehostinným místem, který musely přizpůsobit prvotní organismy v oceánech.
Další a mnohem kvalitnější pozorování exoplanet nám umožní právě plánované nové, výkonnější a modernější teleskopy. Máme před sebou zcela jistě budoucnost plnou úžasných objevů. Vesmír je opravdu zajímavým místem plným velkých neznámých.