Náhodné mutace
Při tvorbě našich pohlavních buněk - vajíček a spermií dochází k přepisu naší DNA, při které vznikají různé chyby a odchylky - tzv. mutace. Navíc se naše DNA mísí s DNA našeho partnera což umožňuje kombinování vlastností různých rodičů a vznik větší variability.
Za pomocí těchto procesů se čas od času objeví nějaká nová vlastnost - například u ryb to mohou být silnější ploutve. Pokud ryby se silnějšími (svalnatějšími) ploutvemi žijí v bahnitém prostředí na mělčinách, mají mnohem větší výhodu oproti rybám, které mají slabé ploutve. Ryby s touto výhodnou mutací tak předají své geny s větší pravděpodobností a vytvoří tak postupně nový druh se silnými ploutvemi. Když se na tento proces podíváme v měřítku milionů let, tak se mohou postupně objevil u ryb končetiny podobné obojživelníkům a ryba se tak může pohybovat i na souši. Ruku v ruce v tom jdou také změny co se dýchání týče a další.
Pokud je daná mutace v prostředí výhodná, tento živočich má prostě lepší šanci ji šířit dál. Nicméně se sám nemůže rozhodnout, že by začal žít v jiném prostředí. Ani člověk si nemůže říct, že se ze dne na den odstěhuje na dno Mariánského příkopu.
Vede evoluce k dokonalému organismu?
Ne všechny mutace jsou však krokem k něčemu lepšímu - evoluce není lineární směr od primitivního k dokonalému. Jde o náhodné změny, které buď organismus zvýhodní, nebo pro něj nemají žádný význam, nebo jej může naopak znevýhodnit a postupně vést k vymizení celého druhu.
Evoluce se prostě děje a je to způsob, jakým organismy reagují na změny v prostředí. Vznikají náhodné mutace, které se jednou třeba můžou, ale nemusí hodit, až se změní klima planety. Nicméně proces je opravdu velmi pomalý a v případě klimatické změny způsobené člověkem náš druh evoluce opravdu nespasí. Zde jsme v tom naprosto sami.