Novinky
Divoké začátky: Mléčná dráha možná vznikla z tisíců galaxií Elektromobil VENTRA: Nizozemští studenti stvořili vůz, který během jízdy filtruje prach Síla příběhů: Pravidelné čtení beletrie rozvíjí empatii a chrání duševní zdraví Umělá inteligence míří k Měsíci: Firefly a Starcloud prověří vesmírná datacentra Nanotechnologie v textilu nabízí účinnou ochranu proti nervově paralytickým látkám Mohl by urychlovač částic vytěžit temnou hmotu z vakua? Hasta la vista, F.02: Roboti od Figure skončili v peci jako v Terminátorovi Hérakleitova teologie: Chuť a příjemnost jako jména boží Černá díra může shodit své „vlasy“ a zanechat po sobě bosonovou hvězdu Vzácný nález v dinosauřím trusu: Fosilní pera odhalují tajemství přežití ptáků Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Divoké začátky: Mléčná dráha možná vznikla z tisíců galaxií Elektromobil VENTRA: Nizozemští studenti stvořili vůz, který během jízdy filtruje prach Síla příběhů: Pravidelné čtení beletrie rozvíjí empatii a chrání duševní zdraví Umělá inteligence míří k Měsíci: Firefly a Starcloud prověří vesmírná datacentra Nanotechnologie v textilu nabízí účinnou ochranu proti nervově paralytickým látkám Mohl by urychlovač částic vytěžit temnou hmotu z vakua? Hasta la vista, F.02: Roboti od Figure skončili v peci jako v Terminátorovi Hérakleitova teologie: Chuť a příjemnost jako jména boží Černá díra může shodit své „vlasy“ a zanechat po sobě bosonovou hvězdu Vzácný nález v dinosauřím trusu: Fosilní pera odhalují tajemství přežití ptáků Nová hrozba: Cychlorfin překonává fentanyl a decimuje USA Tajemství přežití mrchožroutů: Jak zvládají toxickou potravu plnou mikrobů? Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí?
Vše →

Jak měříme teplotu a jaký je rozdíl v jednotlivých stupnicích?

Jak měříme teplotu a jaký je rozdíl v jednotlivých stupnicích?
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

28.9. 2020 · Pavel Daněk

Při čtení zahraničních článků jste pravděpodobně narazili na podivně zapsané teploty. Na světě se totiž nepoužívají pouze stupně Celsia, ale řada dalších stupnic.

Ty nejvýznamnější jsou zmíněné na obrázku.

V Česku a i v celé Evropě jsme zvyklí používat stupně Celsia. Ty byly odvozeny od stavu vody. U ní existují dva pevné body. Bod, kdy se voda odpařuje z celého svého objemu (vaří). Tento bod byl označen Celsiem za počátek stupnice. A pak bod při kterém taje led. Vzdálenost těchto dvou bodů byla rozdělena na 100 dílků a vznikla stupnice Celsia.

Důležité je, že dané teploty byly za tlaku 101 kPa (běžný tlak). Následně Carl Linné se zasadil o to, aby byla stupnice otočena. Od té doby máme 0 °C pro bod tání ledu a 100 °C pro bod varu.

Stupně Fahrenheita se využívají především v USA a můžete tak na ně narazit v amerických filmech. 0 °F je ekvivalentem pro -17,78 °C. Takže docela zima. Byla to nejnižší teplota, které Fahrenheit dosáhl smícháním ledu, vody a chloridu amonného. 98° F pak označovalo teplotu lidského těla (cca 36,67 °C). Tyto dvě referenční hodnoty byly následně upraveny také podle bodu tání vody, ten byl označen za 32 °F, a bodu varu vody, 212 °F. Mezi bodem tání a bodem varu vody tak je 180 dílků.

Pak tu máme Kelviny. To jsou jednotky využívané zejména ve vědě. Velikost jednoho kelvinu je shodná se velikostí 1 °C. Rozdíl je v počátku stupnice.

0 K (nula kelvinů), tedy počátek stupnice, byla stanoven na teplotu, při níž se zastavuje pohyb elementárních částic. Jedná se o hodnotu nejnižší teoreticky možnou teplotu. Teplotu totiž vnímáme jako pohyb elementárních částic, které mají nějakou energii. Ve chvíli kdy odebereme dostatečné množství energie, tak pohyb ustane a tento bod je považován za takzvanou absolutní nulu. Této teploty zatím nebylo dosaženo, nicméně jsme se k ni velice přiblížili. V roce 2003 se podařilo dosáhnout teploty 450 pikokelvinů. To je 0,000 000 000 45 kelvinů.

Absolutní nula je rovna - 273,15 °C. Logicky je pak 0 °C rovna 273,15 K. Kelvin tedy nemůže mít zápornou hodnotu. Což je hlavní výhoda jeho využívání ve vědě. Nehrozí tak zkreslení výsledků přehlédnutím znaménka.

Další zdroj k hlubšímu bádání

Kelvin

Absolutní nula

Stupeň Celsia

Stupeň Fahrenheita

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0