Před 120 lety se narodil fyzik Hans Bethe, který popsal termonukleární reakce probíhající v nitru hvězd. Odhalil tak mechanismus, jakým hvězdy nejen produkují energii, ale fungují také jako gigantické továrny, kde fúzí lehkých částic vznikají prvky těžší než lithium. Zásadním způsobem objasnil například uhlíko-dusíko-kyslíkový (CNO) cyklus ve hvězdách, za což byl v roce 1967 oceněn Nobelovou cenou za fyziku.
Tento objev z oblasti astrofyziky má naprosto fundamentální význam pro biologii a fyziologii, protože vysvětluje samotný původ stavebních kamenů života. Všechny klíčové biogenní prvky – od uhlíku, který tvoří kostru organických molekul a DNA, přes vápník nezbytný pro stavbu kostí, až po železo umožňující transport kyslíku v červených krvinkách – vznikly právě v těchto hvězdných pecích. Betheho práce tak potvrdila, že bez existence a následného zániku pradávných hvězd by vznik složitých biologických systémů a života na Zemi nebyl možný.
Zaujalo Tě toto téma?
Prvky těžší než lithium vznikly ve hvězdách – 120 let od narození Hanse Betheho