Novinky
Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Článek Elektřina vzduchem je realita: Finští vědci úspěšně otestovali bezdrátový přenos energie! Pasivní konzumace informací: Algoritmy nahrazují experty Článek Až lidstvo vyhyne, Zemi mohou ovládnout chobotnice. Mají na to už dnes! Revoluce na oběžné dráze: Koperníkův heliocentrismus Článek Vypustí Google do přírody 32 milionů „nakažených“ komárů? Šílený plán pohání umělá inteligence i roboti Omlazení ze střev: Přenos mikrobiomu obnovuje kmenové buňky Článek Narodila se první kuřata z plně syntetického vejce. Scéna z Jurského parku se brzy stane ralitou. Mozek neumí „odvidět“ lež: Deepfake trvale špiní pověst Článek Nekonečná energie ze vzduchu? Nová technologie těží elektřinu přímo z vlhkosti a deště! Kvantový kolaps pod drobnohledem detektoru XENONnT Neviditelný lovec ponorek: Plachetnice Saildrone Spectre dostanou rakety Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy! Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Článek Elektřina vzduchem je realita: Finští vědci úspěšně otestovali bezdrátový přenos energie! Pasivní konzumace informací: Algoritmy nahrazují experty Článek Až lidstvo vyhyne, Zemi mohou ovládnout chobotnice. Mají na to už dnes! Revoluce na oběžné dráze: Koperníkův heliocentrismus Článek Vypustí Google do přírody 32 milionů „nakažených“ komárů? Šílený plán pohání umělá inteligence i roboti Omlazení ze střev: Přenos mikrobiomu obnovuje kmenové buňky Článek Narodila se první kuřata z plně syntetického vejce. Scéna z Jurského parku se brzy stane ralitou. Mozek neumí „odvidět“ lež: Deepfake trvale špiní pověst Článek Nekonečná energie ze vzduchu? Nová technologie těží elektřinu přímo z vlhkosti a deště! Kvantový kolaps pod drobnohledem detektoru XENONnT Neviditelný lovec ponorek: Plachetnice Saildrone Spectre dostanou rakety Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy!
Vše →

Když se ryby rozhodnou létat

Když se ryby rozhodnou létat
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

6.4. 2024 · Pavel Daněk

Ještě ve školce nás všechny učili, že ptáci létají, ryby plavou, savci běhají na souši. No s postupem času se dozvídáme, že příroda takto jednoduchá prostě není a někteří tvorové se rozhodli pokořit svůj účel. Savci se vydali do hlubin oceánů jako delfíni a velryby a dokonce se naučili létat jako netopýři. Ani rybky však nezůstaly pozadu a rozhodly se vydat k oblakům.

Do čeledi tzv. letounovitých ryb spadá přibližně 50 druhů ryb rozdělených do sedmi rodů. Setkat se s nimi můžete zejména v teplých mořích po celém světě. Charakteristické jsou pro ně jejich prsní ploutve, které dorůstají délky až dvou třetin jejich celého těla. Tyto ploutve jim umožňují poměrně efektivně plachtit nad vodou.

Proč se ryby rozhodly létat?

K nebesům se sice nevydají, ale rychlostí až 56 km/h dokážou plachtit nad hladinou i neuvěřitelných 200 metrů. Často tak dělají společnost cestujícím na lodích. Nicméně, to není jejím hlavním cílem. Vzhledem k tomu, že rybkám na souši není zrovna nejlépe (nemají plíce a potřebují vodu), volí let nad hladinou jako nouzovou a velmi krizovou situaci.

Jedná se totiž o únikový manévr před predátory. Díky jejich velmi tenkému tělu v obrovské rychlosti dokáží prorazit povrchové napětí vody téměř bez ztráty rychlosti a vyskočit až 1 metr nad vodní hladinu. Poté roztáhnout své prsní ploutve, pomocí kterých mohou plachtit již zmíněných 200 metrů. Tímto způsobem mohou bez obtíží uniknout nejednomu predátoru pod vodní hladinou.

Nicméně příroda není zrovna mírumilovným a laskavým místem ani nad vodní hladinou. Zde na letounovité ryby čekají predátoři ovládající vzduch mnohem lépe než ryby - fregatky. Tito ptáci jen čekají nad vodní hladinou až jim ryby skočí téměř přímo do zobáku. Pro ryby je tak nezbytné pečlivě pozorovat co se děje jak pod nimi, tak nad nimi a odhadovat správnou dobu letu.

Další fotografie

Hlubší bádání

Recent Discoveries about the Evolution of Flying Fish

Flying Fish

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0