Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Když už kruhy v obilí nejsou dostatečně cool!

Když už kruhy v obilí nejsou dostatečně cool!
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

26.5. 2021 · Pavel Daněk

Kruhy v obilí fascinují mnoho nadšenců mimozemských civilizací už mnoho let. Co by ale říkali na to, že se na poli objevil Pacman ze staré videohry? Oblíbili si mimozemšťané také naši hru z 80. let minulého století?

Ve skutečnosti tento obrazec vytvořila skupina aktivistů jako narážku na to, že firma Agrofert, která pole vlastní "vyžírá" všechny dotace podobně jako postavička Pacman, které ve své hře ma za úkol "vyžrat" všechny kolečka na mapě aniž by se nechala chytit. Naráží také na další politické aspekty spojené s touto firmou.

Náš web se však politice opravdu věnovat nechce. Mrkněme se tedy na samotnou problematiku monokultur, která je v Česku stále podstatným problémem.

Pojem monokultura zahrnuje oblast, na níž je pěstována převážně jedna plodina. Takto vypadají zejména pole, nebo třeba trávníky na golfovém hřišti apod.

Monokultury směřují ke snížení celkové biodiverzity a to i v živočišné říši. Daná plodina může vyhovovat jen úzké skupině živočichů. Dále zvyšuje erozi půdy a je mnohem náchylnější na škůdce, kteří když si danou monokulturu oblíbí, tak ji mohou bleskurychle zlikvidovat.

Monokultury obecně více odčerpávají živiny z krajiny, na které jsou pěstovány a je nutné provádět častější hnojení, které může mít další negativní důsledky na životní prostředí. Také se v takovéto krajině snižuje schopnost zachytávat vodu, což vede k větším suchům a ničivějším a častějším povodním. 

I tyto negativní důsledky jsou častým argumentem v boji proti obřím lánům jedné plodiny. Když si vyhledáte satelitní snímek hranic mezi Českou republikou a Rakouskem, tak si všimnete významného rozdílu. V Rakousku jsou plodiny na polích pěstovány po mnohem menších úsecích a neuvidíte tam takto obrovské lány jako u nás. Také jsou kolem polí velké remízky, se stromy a přírodní vegetací, která dává útočiště zvířatům, zejména pak i dravcům, kteří dále pomáhají redukovat škůdce na samotných polích.

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0