Dokonalost ptačí skořápky byla konečně překonána?
Běžná vaječná skořápka je absolutním mistrovským dílem evoluce. Je dostatečně pevná, aby unesla sedící samici, ale zároveň dost křehká na to, aby se z ní klubající se mládě dokázalo vymanit. Co je ale naprosto klíčové, umožňuje výměnu plynů (kyslíku) a zároveň udržuje uvnitř vlhkost a chrání embryo před patogeny. Nahradit tento přirozený inkubátor v laboratoři bylo pro vývojové biology po desetiletí noční můrou.
V minulosti se zkoušely plastové kelímky nebo potravinové fólie, ale úspěšnost líhnutí byla mizerná. Většina systémů bez skořápky totiž vyžadovala v pozdějších fázích vývoje dodatečný koncentrovaný kyslík, což neslo obrovské riziko poškození DNA vyvíjejícího se embrya. Nyní ovšem biotechnologická firma vyvinula speciální membránu na bázi silikonu uloženou v pevném hexagonálním kelímku. Tato polopropustná membrána dýchá stejně efektivně jako skutečná skořápka. Součástí designu je navíc průhledné okénko, které umožňuje vědcům poprvé v přímém přenosu detailně sledovat raný vývoj orgánů a cév.
Proč je oživení ptáků mnohem složitější než u mamutů?
Přivést zpět k životu vyhynulé savce je extrémně složité, ale u ptáků se vědci potýkají se zcela odlišnou biologií. Savčí embrya lze upravit ve velmi raném stadiu a následně vložit do dělohy náhradní matky pomocí in vitro fertilizace. U ptáků tento postup naráží na nepřekonatelný problém, vajíčko, včetně veškerých živin (žloutku) a tvrdé skořápky, se tvoří uvnitř matky v podstatě „za pochodu“.
Aby mohli vědci vzkřísit doda nebo ptáka moa, musí geneticky upravit ptačí DNA pomocí takzvaných primordiálních zárodečných buněk, což je technicky nesmírně náročný proces s dosud velmi nízkou úspěšností. Teprve po úspěšném oplození by nastoupilo umělé vejce. Zde se skrývá jeho hlavní trumf: je plně škálovatelné. Kdyby se podařilo vytvořit embryo obřího ptáka moa (který byl větší než dnešní pštrosi), žádný současný pták by logicky nedokázal snést vejce dostatečně velké pro jeho vývoj. Umělá silikonová skořápka tento limit odstraňuje.
Ještě nás čeká dlouhá cesta
Ačkoli před sebou mají genetici obrovské množství překážek a samotná zpráva zatím neprošla nezávislým vědeckým recenzním řízením (peer-review), jedná se o fascinující kus biotechnologie. Ať už se na Zemi znovu projde dodo, nebo ne, technologie umělého vejce poskytne vědcům unikátní nástroj pro studium biologických procesů a v budoucnu by teoreticky mohla pomoci s genetickou záchranou kriticky ohrožených druhů ptáků, pokud by bylo potřeba zvýšit jejich odolnost vůči změnám klimatu nebo nemocem.
Zdroje pro hlubší bádání
National Geographic: Artificial egg Colossal chickens, moa, dodo
Colossal Biosciences: Artificial Egg for Dodo and Moa