Novinky
Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let Identifikace kapitána Fitzjamese: Důkazy kanibalismu u Franklinovy expedice Laboratorní simulace apokalypsy: Jak vzniká jaderný spad Článek Objevili, že včelí jed léčí rakovinu, nyní USA zavírají elitní včelí laboratoře a vědcům nařídily mlčení Krystalizace vesmíru: Časoprostor zformovaný do černé minidíry Článek Rozluštili jsme tajnou řeč zvířat? Umělá inteligence nás učí mluvit s myšmi i šimpanzi, vědci se však bojí následků Je na Marsu život? Pozemské bakterie jako černí pasažéři Článek Dožijí se naše kočky třiceti let? Průlomová léčba proteinem AIM slibuje konec ledvinového selhání Hrůza z liminálních prostorů: Fenomén Backrooms jako temná turistika Článek Revoluce na českém venkově: Obyčejný kompost a důlní voda drtí moderní energetické giganty! Energie oceánů: Testování obří vlnové turbíny MARMOK-A-5 Článek Česko se vrací ke hvězdám! Elitní stíhač bude pilotovat loď od SpaceX a přepíše historii Článek Baterie z ingrediencí na tofu vydrží 300 let! Konec hořlavých a toxických akumulátorů? Konec elektroniky? Přicházejí kvazičástice světla a hmoty Článek Tajemství našich ledniček: Takhle vypadala zelenina, než ji lidé zmutovali k nepoznání! Slova jako chameleoni: Významový posun pojmů Zapomenutá apokalypsa: Vulkanické vymírání před 183 miliony let
Vše →

Mimořádně vzácný úkaz na noční obloze: Modrý mikroúplněk se ukáže tento týden a znovu až v roce 2053!

Mimořádně vzácný úkaz na noční obloze: Modrý mikroúplněk se ukáže tento týden a znovu až v roce 2053!
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

28.5. 2026, 16:00 · Pavel Daněk

Zapomeňte na chvíli na pozemské starosti a podívejte se vzhůru. Na konci května nás čeká fascinující nebeské divadlo, které spojuje hned několik ojedinělých astronomických událostí do jedné. Přichází modrý mikroúplněk, a pokud ho zmeškáte, na další podobnou podívanou si počkáte téměř třicet let.

Co je to vlastně ten "modrý mikroúplněk"?

Pojem modrý mikroúplněk zní trochu jako ze sci-fi filmu, ale ve skutečnosti jde o vzácnou souhru dvou astronomických jevů. Označení "modrý měsíc" (Blue Moon) samozřejmě neznamená, že by náš vesmírný soused změnil barvu na šmoulovou. Jedná se o situaci, kdy se v jednom kalendářním měsíci objeví dva úplňky. Vzhledem k tomu, že lunární měsíc trvá zhruba 29,5 dne, zatímco ten kalendářní 30 nebo 31 dní, občas se oba cykly rozejdou natolik, že se do jednoho měsíce vejdou úplňky dva. To se stává zhruba jednou za dva až tři roky.

Tím to ale nekončí. Tento konkrétní úplněk je navíc takzvaný "mikroúplněk". To znamená, že k němu dochází v době, kdy se Měsíc nachází poblíž svého apogea. Tedy bodu na své mírně eliptické oběžné dráze, kdy je od Země vůbec nejdále. Výsledkem je vizuálně nejmenší úplněk, jaký můžeme letos obdivovat.

Vesmírný tanec a protáhlá oběžná dráha

Možná se ptáte, proč Měsíc obíhá v elipsách a ne v dokonalých kruzích. Může za to neustálé gravitační přetahování, ve kterém figuruje nejen Země a Měsíc, ale i tah samotného Slunce. Průměrná vzdálenost Měsíce od Země je asi 384 400 kilometrů, ovšem během tohoto mikroúplňku se bude nacházet ve vzdálenosti celých 406 135 kilometrů. Jde o nejvzdálenější ze tří mikroúplňků v roce 2026, a dokonce i nejmenší úplněk minimálně do roku 2028.

Samotné definice toho, co přesně už je mikroúplněk a co naopak superúplněk, nejsou úplně striktní a záleží na metrikách jednotlivých astronomů. Například známý astrofyzik Fred Espenak jej definuje mnohem shovívavěji jako úplněk, který se odehraje v rámci 90 procent největší možné vzdálenosti od Země v dané oběžné dráze, což bere v potaz přirozené kolísání perigea a apogea.

Kdy a jak tuto vzácnost pozorovat?

K tomuto úplňku (odborně zvanému syzygie, což je vynikající slovo do Scrabblu označující zarovnání tří a více vesmírných těles do jedné přímky) dojde na samém konci května. Když se Země, Měsíc a Slunce takto srovnají, Měsíc v úplňku se ocitne na zcela opačné straně oblohy než Slunce. K přesnému zarovnání dojde 31. 5. v 10:45. Na našem území však touto dobou nepůjde vidět. Doporučujeme tak vzhlédnout k obloze v noci ze soboty na neděli - měsíc zapadá ve 4:17, případně si počkat do nedělního večera, kdy se vyhoupne nad obzor ve 21:54.

Nezapomeňte, že další šanci spatřit modrý mikroúplněk dostaneme nejdříve v červenci roku 2053. Udělejte si proto čas, zvedněte zrak k nebi a užijte si tuto bezplatnou a nesmírně vzácnou vesmírnou podívanou.

Zdroje pro hlubší bádání

Rare Blue Micromoon Won't Return Until 2053 – Don't Miss It This Week!

 

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0