Novinky
Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy! Umělá inteligence se umí sama zkopírovat do jiného počítače Článek Mimořádně vzácný úkaz na noční obloze: Modrý mikroúplněk se ukáže tento týden a znovu až v roce 2053! Supertrávení v Andách: Jak brambory změnily lidský genom Článek Fazole v ohrožení volají na pomoc vosí komanda! Vědci konečně zjistili, jak to dělají Přeměna odpadu: AI a měděný nanozym mění dusičnany na amoniak Článek Pirátská královna vědy vrací úder: Zničila paywally a teď spustila AI nad 88 miliony studiemi! Fágová terapie: Návrat virů, které zabíjejí bakterie Článek Lidé strčí žraloky do kapsy: Náš nos odhalí déšť lépe, než predátor ucítí krev! Mecha bot jako ze sci-fi: Čínský obr GD01 řídí lidský pilot Dlouhokrký obr z druhohor: Omeisaurus a jeho devítimetrový krk Konec éry mědi: Kabely budou z uhlíkových nanovláken Článek Neviditelná hrozba v každém nádechu: Vědci odhalili, jak nám plasty potichu mění strukturu plic! Trinity: V místě prvního jaderného testu odhalen nový krystal Článek Muž hodil balvan na tuleně se slovy, že je dost bohatý na zaplacení jakékoli pokuty, nyní mu hrozí vězení Záhada ostrova Keros: Neobydlená skála ukrývala poklady doby bronzové Článek Konec lidských vědců? V Japonsku spustili první plně automatizovanou laboratoř řízenou humanoidy! Umělá inteligence se umí sama zkopírovat do jiného počítače Článek Mimořádně vzácný úkaz na noční obloze: Modrý mikroúplněk se ukáže tento týden a znovu až v roce 2053! Supertrávení v Andách: Jak brambory změnily lidský genom Článek Fazole v ohrožení volají na pomoc vosí komanda! Vědci konečně zjistili, jak to dělají Přeměna odpadu: AI a měděný nanozym mění dusičnany na amoniak Článek Pirátská královna vědy vrací úder: Zničila paywally a teď spustila AI nad 88 miliony studiemi! Fágová terapie: Návrat virů, které zabíjejí bakterie Článek Lidé strčí žraloky do kapsy: Náš nos odhalí déšť lépe, než predátor ucítí krev! Mecha bot jako ze sci-fi: Čínský obr GD01 řídí lidský pilot Dlouhokrký obr z druhohor: Omeisaurus a jeho devítimetrový krk Konec éry mědi: Kabely budou z uhlíkových nanovláken Článek Neviditelná hrozba v každém nádechu: Vědci odhalili, jak nám plasty potichu mění strukturu plic! Trinity: V místě prvního jaderného testu odhalen nový krystal Článek Muž hodil balvan na tuleně se slovy, že je dost bohatý na zaplacení jakékoli pokuty, nyní mu hrozí vězení
Vše →

Lidé strčí žraloky do kapsy: Náš nos odhalí déšť lépe, než predátor ucítí krev!

Lidé strčí žraloky do kapsy: Náš nos odhalí déšť lépe, než predátor ucítí krev!
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

25.5. 2026, 16:00 · Pavel Daněk

Zní to jako šílený mýtus, ale věda mluví jasně: člověk dokáže zaznamenat vůni blížícího se deště s mnohem větší přesností, než s jakou obávaní mořští zabijáci vyčenichají kapku krve. Jak je vůbec možné, že v tomto ohledu překonáváme jeden z nejdokonalejších smyslových aparátů na planetě?

Superschopnost ukrytá v kapce vody

Ten nezaměnitelný zemitý pach, který se nese vzduchem těsně před bouřkou, má na svědomí sloučenina zvaná geosmin. Vylučují ji půdní bakterie a řasy, zvláště když po delším suchu konečně zaprší. Podle studie z výzkumného centra Norwich Research Park je náš nos na geosmin doslova vysazený. Dokážeme ho totiž detekovat v naprosto nepatrných koncentracích: pouhých 100 částic na bilion!

Konec žraločího mýtu?

Možná jste už slyšeli populární tvrzení, že žralok ucítí jedinou kapku krve v obrovském olympijském bazénu nebo na kilometry daleko. Skutečnost ale trochu pokulhává za legendou. Žraloci dokážou zaznamenat krev ve vodě při koncentraci zhruba 1 ku milionu. Je to nepochybně působivé, ale na naši lidskou citlivost vůči blížícímu se dešti se to ani zdaleka nechytá.

To samozřejmě neznamená, že bychom žraloky porazili v čichové olympiádě celkově. Jejich čenich je mistrovským dílem evoluce, které je dokonale přizpůsobené životu pod hladinou. Zachytávají aminokyseliny, močovinu a další chemické stopy, které je neomylně navedou ke kořisti i na stovky metrů daleko. Právě proto je tak silně přitahuje rybolov, lovci s harpunami představují rizikovou skupinu a na plážích s ochrannými sítěmi, kde žraloci často útočí na uvízlé úlovky, je namístě velká opatrnost (před těmito riziky dnes navíc pomáhají chránit inovativní materiály, jako jsou neopreny Shark Stop).

Proč vlastně cítíme déšť?

Tento fascinující objev dokonale ilustruje, jak prostředí formuje naše smysly. Zatímco žralok potřebuje prohledávat temné a rozlehlé hlubiny oceánů, pro naše předky a rané zemědělce byla schopnost spolehlivě předvídat příchod životodárného deště otázkou samotného přežití. Náš nos se tak vyvinul v naprosto dokonalý meteorologický radar.

Až tedy příště vyjdete ven, zhluboka se nadechnete a prohlásíte, že cítíte déšť, můžete se u toho hrdě usmívat. Právě totiž používáte biologický senzor, který je citlivější než smrtící instinkty velkého bílého žraloka!

Zdroje pro hlubší bádání

Výzkum za vůní jara a objevem geosminu
Weird Science: Porovnání lidského a žraločího čichu
Porozumění žraločím smyslům a detekci kořisti

 

 

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0