Novinky
Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Genetická anatomie zombie: Jak parazitární hlístice nutí škvory k sebevraždě ve vodě Peking–Šanghaj za 30 minut: Čína chystá test nadzvukového letadla TMS-10 Skryté prostory za Tutanchamonovou hrobkou: Vedou stopy k Nefertiti? Nová forma boru Imma-B60 je extrémně elastická a milionkrát vodivější Vůně čokolády zvyšuje fyzickou výdrž při posilování Uč se nebo zhyň: Vývojová studie odhaluje, že bez námahy a předávání znalostí to v přírodě nejde Zázrak matematického biliáru: Jediná koule funguje jako univerzální počítač Rekord v Singapuru: Nejpřesnější atomové hodiny na světě pohání lutecium Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Gamera: Extrémní dolet a unikátní konstrukce pro novou éru dronů Simulace budoucnosti: Kolaps civilizace nemusí znamenat definitivní konec Britský pozemní laser vyřazuje nepřátelské špionážní satelity z provozu Konec jednoho z modelů gravitace: Experiment v Gran Sasso pohřbil Károlyházyho teorii 130 let radioaktivity: Výročí, která formovala moderní vědu i jadernou historii Večírek se Skynetem: Skutečně nás umělá inteligence všechny zahubí? Genetická anatomie zombie: Jak parazitární hlístice nutí škvory k sebevraždě ve vodě Peking–Šanghaj za 30 minut: Čína chystá test nadzvukového letadla TMS-10 Skryté prostory za Tutanchamonovou hrobkou: Vedou stopy k Nefertiti? Nová forma boru Imma-B60 je extrémně elastická a milionkrát vodivější Vůně čokolády zvyšuje fyzickou výdrž při posilování Uč se nebo zhyň: Vývojová studie odhaluje, že bez námahy a předávání znalostí to v přírodě nejde Zázrak matematického biliáru: Jediná koule funguje jako univerzální počítač Rekord v Singapuru: Nejpřesnější atomové hodiny na světě pohání lutecium Když energie tvoří hmotu: Kvantový simulátor „přetrhl strunu“ mezi kvarky T. rex s teplotou člověka: Fosilní sklovina potvrdila teplokrevnost Gamera: Extrémní dolet a unikátní konstrukce pro novou éru dronů Simulace budoucnosti: Kolaps civilizace nemusí znamenat definitivní konec
Vše →

Lidé strčí žraloky do kapsy: Náš nos odhalí déšť lépe, než predátor ucítí krev!

Lidé strčí žraloky do kapsy: Náš nos odhalí déšť lépe, než predátor ucítí krev!
Úvodní fotografie vygenerována pomocí umělé inteligence

25.5. 2026, 16:00 · Pavel Daněk

Zní to jako šílený mýtus, ale věda mluví jasně: člověk dokáže zaznamenat vůni blížícího se deště s mnohem větší přesností, než s jakou obávaní mořští zabijáci vyčenichají kapku krve. Jak je vůbec možné, že v tomto ohledu překonáváme jeden z nejdokonalejších smyslových aparátů na planetě?

Superschopnost ukrytá v kapce vody

Ten nezaměnitelný zemitý pach, který se nese vzduchem těsně před bouřkou, má na svědomí sloučenina zvaná geosmin. Vylučují ji půdní bakterie a řasy, zvláště když po delším suchu konečně zaprší. Podle studie z výzkumného centra Norwich Research Park je náš nos na geosmin doslova vysazený. Dokážeme ho totiž detekovat v naprosto nepatrných koncentracích: pouhých 100 částic na bilion!

Konec žraločího mýtu?

Možná jste už slyšeli populární tvrzení, že žralok ucítí jedinou kapku krve v obrovském olympijském bazénu nebo na kilometry daleko. Skutečnost ale trochu pokulhává za legendou. Žraloci dokážou zaznamenat krev ve vodě při koncentraci zhruba 1 ku milionu. Je to nepochybně působivé, ale na naši lidskou citlivost vůči blížícímu se dešti se to ani zdaleka nechytá.

To samozřejmě neznamená, že bychom žraloky porazili v čichové olympiádě celkově. Jejich čenich je mistrovským dílem evoluce, které je dokonale přizpůsobené životu pod hladinou. Zachytávají aminokyseliny, močovinu a další chemické stopy, které je neomylně navedou ke kořisti i na stovky metrů daleko. Právě proto je tak silně přitahuje rybolov, lovci s harpunami představují rizikovou skupinu a na plážích s ochrannými sítěmi, kde žraloci často útočí na uvízlé úlovky, je namístě velká opatrnost (před těmito riziky dnes navíc pomáhají chránit inovativní materiály, jako jsou neopreny Shark Stop).

Proč vlastně cítíme déšť?

Tento fascinující objev dokonale ilustruje, jak prostředí formuje naše smysly. Zatímco žralok potřebuje prohledávat temné a rozlehlé hlubiny oceánů, pro naše předky a rané zemědělce byla schopnost spolehlivě předvídat příchod životodárného deště otázkou samotného přežití. Náš nos se tak vyvinul v naprosto dokonalý meteorologický radar.

Až tedy příště vyjdete ven, zhluboka se nadechnete a prohlásíte, že cítíte déšť, můžete se u toho hrdě usmívat. Právě totiž používáte biologický senzor, který je citlivější než smrtící instinkty velkého bílého žraloka!

Zdroje pro hlubší bádání

Výzkum za vůní jara a objevem geosminu
Weird Science: Porovnání lidského a žraločího čichu
Porozumění žraločím smyslům a detekci kořisti

 

 

Do oblíbených a komentářů mohou přispívat registrovaní uživatelé.

Komentáře

0